Historie
V letošním roce si Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou připomíná důležité kulaté výročí – 70 let od přestěhování do současných prostor v tzv. Šlechtově Hrubém domě. Jeho historie je však mnohem starší.
První pokusy o založení místního muzea byly učiněny již v roce 1888, ale oficiálního otevření se dočkalo až o tři roky později. Stalo se tak 22. listopadu 1891, a to na radnici. Ve 30. – 40. letech došlo na krátké intermezzo v podobě muzejního kabinetu v místní Masarykově škole. V průběhu let vznikly zárodky několika dnešních expozičních celků, ale rozvinout je bylo možno až po roce 1947.
Muzeum dnes sídlí v neoklasicistním čtyřpodlažním patricijském městském paláci, postaveném mezi lety 1816 – 1826 stavitelem Johanem Herknerem, který původně sloužil k reprezentačním účelům rodu Šlechtů a zároveň také do roku 1911 jako textilní manufaktura.
Instituce se ve svém sbírkotvorném programu zaměřuje především na historii a etnografii Lomnicka, dále mineralogické (acháty, jaspisy, pektolity, hvězdovce a zkameněliny flóry a fauny prvohor a druhohor) a zoologické bohatství Podkrkonoší a Českého ráje, v galerijní oblasti na díla významných regionálních umělců, např. Františka Kavána, Josefa Jíra, Vladimíra Komárka, Jaroslava Klápště, Oldřicha Oplta, Františka Patočky, Františka Jiroudka, Antonína Chmelíka a Josefa Kábrta. Muzeum též nabízí tyto další stálé expozice: Památník básníka Seiferta, Církevní umění, Mýtická hora Tábor – poutní místo a turistický cíl, Fenomén Lomnické suchary a industriální tradice města, Historie a tradice sportu na Lomnicku, Sušírna pláten, Expozice myslivosti a loveckých trofejí.
Samostatnou kapitolou je Památník rodu Šlechtů s ukázkami historického mobiliáře od baroka po secesi, včetně pokojového orloje a hodin s vodotryskem, dále ukázky chladných a palných zbraní a odívání. Památník se skládá z Modrého pokoje, Hudebního salónku, Rytířského sálu, Knihovny, Šatny, Přípravny jídel, Loveckého schodiště a Panského pokoje.
V roce 1998 vznikla expozice věnovaná historii Lomnice nad Popelkou. Zde se nacházejí archeologické nálezy z pravěku, středověku i novověku, též zmínka o první dochované zprávě o Lomnici v Dalimilově kronice týkající se městského znaku a jeho vývoji. Vystaveny jsou zde i kopie listů významné renesanční památky Lomnického graduálu neboli zpěvníku. K vidění je také nejstarší dochovaná gotická památka našeho kraje tzv. Táborský Ježíšek, kterého dle legendy měl vlastnoručně vyřezat první český arcibiskup Arnošt z Pardubic okolo roku 1350. V expozici se návštěvník seznámí s bohatou průmyslovou tradicí našeho města, ale i s válečnými dopady na místní obyvatelstvo v rámci prusko-rakouského konfliktu v roce 1866, první a druhé světové války, včetně legionářské tematiky.
V národopisné části je k vidění třetí největší kolekce lidového malovaného nábytku v ČR s nejstarší datovanou truhlou severovýchodních Čech z roku 1735, dále historické betlémy, včetně dvou mechanických; tzv. Dlouhého betlém s modely budov z celého světa a Junka, jehož autor se nechal inspirovat známým Třebechovickým betlémem. Muzeum vlastní i unikátní skříňkový z roku 1919 od Josefa Hlaváče, částečně sestavený z drahých kamenů.
V půdních prostorách s restaurovaným barokním trámovím se nachází na ploše 240 metrů čtverečních celoživotní sbírka loveckých trofejí, včetně medailových kusů, z řady světových lokalit lovce a lesníka v. v. Oldřicha Horáka z nedalekého Žďáru u Kumburku.
Muzeum nabízí i doplňkovou službu pro návštěvníky, např. noční prohlídky muzea a historického jádra města s odborným výkladem a možností objednání individuálních prohlídek, pronájem společenské místnosti pro různé příležitosti, dále prodej upomínkových předmětů a tradiční sladké pochoutky Lomnických sucharů.
Z nepřeberného množství předmětů schovaných před zraky návštěvníků v depozitářích a čekajících na vystavení v postupně nově vznikajících expozicích namátkou jmenujme například kompletní vybavení tkalcovské dílny, sbírku mincí a medailí, skla, keramiky a oděvů. Za všechny, kteří v průběhu let největším dílem přispěli ke zdárnému chodu lomnického muzea, se sluší alespoň připomenout některá jména jeho správců a ředitelů. Především zakladatele Josefa Petráka, dále J. Černého, Fr. Mizeru, B. Kozáka, M. Samka a Fr. Nováka. Práce generací předchůdců je pro současné pracovníky motivací a závazkem zároveň. Jak se daří toto krédo naplňovat a tak přispívat nejenom k rozvoji Městského muzea a galerie v Lomnici nad Popelkou, ale i turistického ruchu, se přijďte přesvědčit sami.
DEUTCH
Die ersten Versuche, ein lokales Museum zu gründen, wurden schon in dem Jahr 1888 untergenommen. Es wurde aber erst drei Jahre später offiziell eröffnet. Das geschah am 22. November 1891 im Rathaus. In den dreißiger und vierziger Jahren gab es ein kleines Intermezzo in Form eines Museumskabinetts an der örtlichen Masaryk-Schule. Im Laufe den Jahren wurden die ersten Bestandteile einiger der heutigen Ausstellungseinheiten geschaffen, doch erst nach 1947 konnten sie weiterentwickelt werden.
Heute befindet sich das Museum in einem neoklassizistischen vierstöckigen städtischen Patrizierpalast. Es wurde zwischen 1816 und 1826 vom Baumeister Johan Herkner erbaut. Ursprünglich diente es den Repräsentationszwecken der Aristokratie und bis 1911 funktionierte es auch als Textilmanufaktur.
Sammlungsprogramm unserer Institution konzentriert sich hauptsächlich auf die Geschichte und Ethnographie von dem Lomnitzer Gebiet, mineralogische (Achate, Jaspis, Pektolithen, Sternquarze und Fossilien der Flora und Fauna des Paläozoikums und Mesozoikums) und den zoologischen Reichtum des Vorriesengebirges und des Böhmischen Paradieses. Im Galeriebereich orientieren wir uns auf Werke von bedeutendem regionalem Künstler, wie z.B. František Kaván, Josef Jír, Vladimír Komárek, Jaroslav Klápště, Oldřich Oplt, František Patočka, František Jiroudek, Antonín Chmelík und Josef Kábrt. Das Museum bietet auch weitere folgende Dauerausstellungen: „Denkmal für den Dichter Jaroslav Seifert“, „Kirchenkunst“, „Mythischer Berg Tábor – ein Wallfahrts- und Touristenort“, „Das Phänomen Lomnitzer Kekse und die industrielle Tradition der Stadt“, „Geschichte und Tradition des Sports in Lomnitzer Gebiet“, „Segeltuchtrockner“, „Ausstellung von Jagdkunde und Jagdtrophäen“.
Ein separates Kapitel ist das Denkmal der Familie Šlechta mit Beispielen historischer Möbel vom Barock bis zum Jugendstil, darunter eine astronomische Uhr und eine Uhr mit Springbrunnen und weiter auch Beispiele für Kalte- und Schusswaffen oder Kleidung. Das Denkmal besteht aus dem Blauen Raum, der Musiksalon, der Ritterhalle, der Bibliothek, der Garderobe, dem Raum für die Zubereitung von Speisen, der Jagdtreppe und dem Herrenzimmer.
Im Jahr 1998 entstand eine Ausstellung zur Geschichte von Lomnitz an der Popelka. Hier befinden sich archäologische Funde aus der Urgeschichte, dem Mittelalter und der Neuzeit sowie eine Erwähnung des ersten erhaltenen Berichts über Lomnitz in Dalimil-Chronik über das Stadtwappen und seine Entwicklung. Hier werden auch Kopien der Blätter eines bedeutenden Renaissancedenkmals des Lomnitzer Gradual oder Liederbuchs ausgestellt. Man kann auch das älteste erhaltene gotische Denkmal unserer Region sehen, den sogenannten Tábor1-Christkindlein. Es gibt eine Legende, die sagt, dass es sollte um 1350 von dem ersten tschechischen Erzbischof Ernst von Pardubitz geschnitzt worden. In der Exposition lernen die Besucher die reiche industrielle Tradition unserer Stadt kennen. Sie lernen aber auch über die Auswirkungen des preußisch-österreichischen Konflikts im Jahr 1866, der Erste und Zweite Weltkrieg, einschließlich des Legionär-Themas auf örtliche Bevölkerung.
Im ethnografischen Teil kann man die drittgrößte Sammlung volksgemalter Möbel in der Tschechischen Republik sehen. Dazu zählen auch die älteste datierte Truhe im Nordosten Böhmens aus dem Jahr 1735 sowie historische Weihnachtskrippen, darunter zwei mechanische; die sogenannte „Dlouhý-Weihnachtskrippe“ mit Modellen von verschiedenen Gebäuden aus der ganzen Welt und eine Krippe von Josef Junka, der sich von der bekannten Krippe aus Hohenbruck2 inspirieren ließ. Das Museum besitzt auch eine einzigartige Krippe in einer Form eines Schrankes von Josef Hlaváč aus dem Jahr 1919, die teilweise aus Edelsteinen besteht.
Auf dem Dachboden, mit einem restaurierten barocken Gebälk, befindet sich auf einer Fläche von 240 Quadratmetern eine lebenslange Sammlung von Jagdtrophäen und Medaillenstücke, aus verschiedenen Orten der Welt, des Jägers und Försters Oldřich Horák, der aus dem nahe gelegenen Schdiar bei Kumburg3 kommt.
Das Museum bietet auch manche zusätzlichen Dienstleistungen für Besucher an, wie Nachttouren durch das Museum und das historische Stadtzentrum mit fachlicher Erklärung. Es gibt auch eine Möglichkeit, individuelle Führungen zu bestellen, einen Gemeinschaftsraum für verschiedene Anlässe zu mieten oder Souvenirs und traditionelle Süßigkeiten die Lomnitzer Kekse zu kaufen.
Es gibt eine unerschöpfliche Menge von Gegenständen, die vor den Augen der Besucher in dem Depositorium verborgen sind und darauf warten, in den nach und nach aufkommenden Ausstellungen ausgestellt zu werden. Von diesen können wir die gesamte Ausstattung einer Weberei, eine Sammlung von Münzen und Medaillen, Glas, Keramik und Kleidung nennen. Es wäre angemessen für alle die Leute, die im Laufe der Jahre am meisten zum erfolgreichen Betrieb des Lomnitz-Museums beitragen haben, mindestens ein Paar Namen den Direktoren und Leiter nennen. Zu den wichtigsten gehören der Gründer Josefa Petrák, dann J. Černý, Fr. Mizera, B. Kozák, M. Samko und Fr. Novák. Die Arbeit von Generationen von Vorgängern ist sowohl eine Motivation als auch eine Verpflichtung für die heutigen Mitarbeiter. Darüber, wie es uns gelingt unser Museum und Galerie in Lomnitz an der Popelka und damit auch Tourismus weiterzuentwickeln, können Sie sich selbst überzeugen.
1 Tábor = ein Hügel in Lomnitz an der Popelka (683 m.ü.M hoch)
2 Třebechovice
3 Žďár u Kumburku
