Mohlo by vás zajímat
To, že máme v Lomnici nad Popelkou Poděbradovu ulici, ví každý občan našeho města. Jenom ale místní muzejníci mají povědomí o další lomnické souvislosti na tuto historickou postavu. Podsbírka „Odívání“ uložená ve zdejším muzeu obsahuje velmi zajímavý exponát s úzkou vazbou k národní m dějinám, konkrétně na zmíněného panovníka. Jedná se o část pohřebního roucha (dalmatiky) krále Jiřího z Poděbrad (23. 4. 1420 – 22. 3. 1471). Jak se tato vzácnost – kuriozita (inv. č. OD – 425) dostala do sbírkového fondu této regionální instituce?
Odpověď je bohužel nejednoznačná, chybí totiž jakýkoli zápis v muzejních přírůstkových knihách a kartách; můžeme se pouze pokusit o interpretaci několika teorií. Nejprve uveďme alespoň ověřená fakta. V roce 1928 došlo v katedrále sv. Víta na otevření krypty královské hrobky. Kromě ostatků se našel (jak je patrné i na dochované fotografii z exhumace) soubor archeologických textilií. Po jejich vyzvednutí jim byla věnována pozornost daná obecnou úrovní památkové péče té doby. Některé textilie byly v roce 1930 poskytnuty Křesťanské akademii v Praze, o tomto zásahu však neexistuje žádná zpráva. Více informací máme o souběžné akci, kdy byly za účelem pořízení kopií posílány (rozstříhané) fragmenty originálů do Křesťanské akademie a několika středních škol, jmenovitě v Brně, Ústí nad Orlicí, Rýmařově, Liberci a do nedaleké Jilemnice. Hluboko do padesátých let se také na různých pedagogických ústavech všech stupňů tyto a jiné artefakty muzeálního charakteru dokonce používaly k výuce též i jako klasické školní pomůcky. Dnes se samozřejmě od této praxe upustilo. Nyní jsou bezpečně uloženy na místech k tomu určených (muzea, galerie, historické ústavy) a zabezpečeny, jak po stránce ochrany před odcizením, tak po stránce odborného ošetření. Následně zhotovená replika kompletního pohřebního roucha krále Jiřího z Poděbrad je dnes k vidění ve stálé expozici „Příběh Pražského hradu“.
Popisovaná historická tkanina si zachovala zelenou barevnost s dobře patrným kovovým útkem. Dominantním opakujícím se motivem je dvojice k sobě obrácených fénixů (bájných zvířat) na neúplné palmetě s páskou a pseudoarabským písmem. Fénixové drží v zobácích stvol, z něhož vyrůstá dvojice listů. Pravděpodobnou provenienci výroby lze zařadit do oblasti Itálie v období poslední čtvrtiny 14. století. Konkrétně se jedná o svrchní látku dalmatiky z hedvábí. Tkanina byla poprvé v odborné literatuře zmíněna v roce 1906 a v současné době se její části nacházejí v řadě institucí jak u nás (ve sbírkách Pražského hradu, Národním muzeu, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Hrdličkově muzeu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy), tak v zahraničí (Germanisches Nationalmuseum, Norimberk). V této exkluzivní společnosti renomovaných institucí se poněkud překvapivě nachází tedy i Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou…
Existují minimálně čtyři možná vysvětlení, jak se předmětná vzácná textilie dostala do místních muzejních sbírek. Buď převodem z posledně jmenované textilní školy (Jilemnice) nebo jeden fragment obdržela i lomnická textilní škola (a nebyla tehdy vyjmenována v seznamu obdarovaných). Další variantou je možnost získání z C. k. odborné školy tkalcovské v Rychnově nad Kněžnou – v našem muzeu se totiž nachází taktéž kolekce egyptských koptských tkanin přichycených na dvaceti dvou kartonech z tvrzeného papíru ze třetího až devátého století n. l. právě s razítkem tohoto školského zařízení a datací 17. 1. 1914 (období pravděpodobného získání do školních sbírek). Kartony byly dodatečně opatřeny i razítkem lomnického muzea, které se používalo za první republiky. Je možné, že poděbradská dalmatika doputovala do lomnického muzea společně s rychnovskou kolekcí. Jako poslední předpokládaný možný zdroj můžeme uvést sběratelskou zálibu zdejší významné průmyslnické rodiny Šlechtů. Ty zajímalo a sbírali ledacos – od známek, mincí, pohlednic, knih, obrazů, suvenýrů, až po různé pozoruhodnosti. V jejich „Kabinetu kuriozit“ byly k vidění výrobky z orientu, antické římské vykopávky, indiánské hudební nástroje atd. Torzo pohřební výbavy našeho „husitského krále“ by jistě bylo ozdobou jejich sbírek. Lze také předpokládat s vysokou mírou pravděpodobnosti, že jako majitelé proslulé textilní firmy mohli dostat oficiální zakázku vyrobit repliku (v muzeu je vedle originálu uložen i vzorek repliky). Narovinu, jedná se však o pouhé úvahy nepodložené bližšími hodnověrnými informacemi…
Dnes již díky absenci relevantních informací bohužel nezjistíme, jak to vše ve skutečnosti bylo. Od dob první republiky byl vzácný exponát uložen před zraky návštěvníků v šeru lomnického muzejního depozitáře. Až dosud. Od nové výstavní sezóny bude originál i replika části pohřebního roucha krále Jiřího z Poděbrad vystavena v nově zpřístupněné stálé expozici nazvané „Kabinet kuriozit“ v rámci „Památníku rodu Šlechtů“. To znamená, že pracovníci muzea zcela záměrně a programově naváží na odkaz a sběratelskou činnost původních majitelů objektu (Hrubého domu), kde nyní lomnická paměťová organizace sídlí. Přijďte se podívat na jeden z nejzajímavějších a nejpozoruhodnějších sbírkových předmětů naší instituce!
Mgr. Jan drahoňovský
(článek byl napsán s využitím informací z knihy Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě kolektivu autorů Mileny Bravermanové, Heleny Březinové a Jany Bureš Víchové, Academia – Archeologický ústav AV ČR, Praha 2023).