Táborský Ježíšek

Všem vystaveným exponátům bezesporu dominuje nejvýznamnější dochovaná gotická památka Lomnicka – „Táborský Ježíšek“, kterou dle legendy okolo roku 1350 vyřezal náš první český arcibiskup Arnošt z Pardubic. Po staletí byl na hoře Tábor hlavním cílem poutníků ze širokého okolí. Dnes je originál bezpečně uložen ve stálé muzejní expozici historie města; v poutním kostele Proměnění Páně na Táboře je vystavena kopie.

Hodiny s vodotryskem

Samostatnou kapitolu lomnického muzea tvoří soubor různých typů měřičů času, z nichž nejzajímavější jsou unikátní „hodiny s vodotryskem“ od firmy Francze Schmita z Jaroměře z roku 1832 z pozůstalosti MUDr. Antonína Šlechty rytíře Sedmihorského, zakladatele prvních vodoléčebných lázní v Čechách – Lázní Sedmihorky, jehož bronzová busta od sochaře J. V. Myslbeka zdobí v muzejním lapidáriu společně s dalšími artefakty vstupní halu budovy. Svoji obnovenou premiéru měly hodiny v roce 2003 při návštěvě bývalého prezidenta Václava Klause v lomnickém muzeu v rámci vernisáže výstavy akad. mal. Josefa Jíry.

Pokojový orloj

Dalšími mimořádnými hodinami je tzv. „pokojový orloj“ od firmy Plánička a Pacovský z Kralup nad Vltavou z 20. let minulého století. Kromě klasických funkcí ukazují například i letopočet, který je den, kolikátého je, kolik dní uplynulo od začátku roku a kolik dní ještě schází do konce roku, zvěrokruh atd. Zcela identické hodiny se nacházejí také v pracovně ministra pro místní rozvoj v jeho úřadě na Staroměstském náměstí v Praze.

Malovaný lidový nábytek

Lomnické muzeum zpravuje jednu z největších sbírek malovaného lidového nábytku v Čechách, o to cennější, že většina ze sedmi desítek kusů pochází z oblasti Podkrkonoší a Českého ráje, kde se vyskytovaly nejzdobnější kusy tohoto typu nábytku. Vlastníme též unikátní malovanou truhlu s letopočtem 1735 nalezenou v roce 2015 na půdě domu čp. 3 na Skuhrově. Výjimečnost spočívá ve faktu, že se jedná o nejstarší dochovaný datovaný malovaný nábytek jak v naší instituci, tak i v Čechách na sever od Prahy.

Malovaný lidový nábytek

Některé skříně a truhly ze sbírek jsou pravděpodobně ještě starší, jelikož obsahují renesanční a dokonce také gotizující prvky. Každý z těchto exponátů je svým způsobem osobitým originálem zdobený rostlinnými nebo ikonografickými motivy. Pokud jde o nemalovaný nábytek, tím nejstarším kusem v našich sbírkách je rychtářský stůl ze Želech z roku 1698. V národopisné expozici je též umístěn největší tkalcovský stav z bývalého Východočeského kraje z 19. století a ze stejného regionu pochází nejstarší dochované záklopové prkno ze štítu roubeného domu z roku 1704. Za pozornost také stojí rozličné kovové prvky, především z období přelomu renesance a baroka – dveřní závěsy, zámky, štítky a postranní madla určená k přenášení. Mnohé z nich, bohatě zdobené, jsou nádhernými ukázkami zručnosti starých kovářů a doslova řemeslnými šperky.  

Mineralogická expozice

Mineralogická expozice se skládá z části sbírky prof. Jana Bendy, průkopníka geologie Lomnicka, a to především zkamenělin flóry a fauny prvohor a druhohor, včetně otisků ryb z košťálovských lupků. Nechybí ani ukázky drahých kamenů (achátů a jaspisů) z lokalit zdejšího kraje a širokého okolí. Jsou zde také zastoupeny mimořádné nálezy sodnovápenatého minerálu „pektolitu“ ze Želechovského údolí v košťálovském lomu, kde se od 20. let minulého století nacházely nejhezčí minerály tohoto typu na světě. K dalším skvostům této expozice patří i „hvězdovce“ z jediné světové lokality Strážník u Mříčné, která je už v dnešní době veřejnosti nepřístupná. Součástí expozice jsou i kosterní pozůstatky mamuta z naleziště v Předmostí u Přerova (z kulturní jámy se zbytky asi sedmi set zvířat, mimo jiné také nože pravěkého lovce upraveného z kosti, dary muzeu od pánů Prof. L. Dlouhého z Kyjova a MUDr. J. Dlouhého z Přerova z roku 1937).

Průmyslová tradice

V muzeu nesmí chybět také zmínky o bohaté průmyslové tradici našeho města. Především v oblasti strojírenské, textilní a potravinářské, včetně světoznámých Lomnických sucharů. V expozici věnované této sladké pochoutce jsou k vidění historické vývěsní štíty, reklamy, katalogy zboží a původní obalové materiály.

Stříbrná plaketa Madony

„Stříbrná plaketa Madony s Nejvyššími iniciálami Jeho c. a k. Apoštolského veličenstva Františka Josefa I.“, jak zní kompletní oficiální název zmíněného exponátu. Byla udělena dne 16. března 1916 císařem prostřednictvím okresního hejtmana paní Julii Kubátové, choti hajného v Rudolfovicích (dnes Želechy), matce osmi synů, kteří společně narukovali do první světové války. Tři byli zajati, Ladislav padl a jeho jméno je zvěčněno na zdejší pamětní desce. Unikátní předmět doplněný o originální dekret věnoval muzeu vnuk Josef Kubát z Jablonce nad Nisou.

Sbírka betlémů

Muzeum vystavuje na čtyři desítky různých typů betlémů vyrobených z rozličných materiálů, ať už mechanické, statické, skříňkové nebo závěsné. I mezi nimi se najde řada pozoruhodných exponátů, např. rozměrné mechanické dílo se zvonkohrou betlémáře J. Dlouhého s modely budov z celého světa, Junkův taktéž pohyblivý betlém nazvaný ,,Divadélko vesnického života“, jehož tvůrce se nechal inspirovat Třebechovickým betlémem, dále Hlaváčův betlém z roku 1919. Dle vyjádření prezidenta betlemářů dr. Vaclíka se jedná o nejstarší dochovaný betlém v bývalém Československu, na jehož výrobu byly použity drahé kameny a minerály. Dalším zajímavým betlémem je také rodinný klenot bývalého ombudsmana Otakara Motejla, jenž měl na Lomnicku své kořeny, též dvě rozměrná díla řezbáře Františka Mühla z Heřmanic, tzv. „Betlém národů“ a „Betlém řemesel“. Za zmínku stojí i práce řezbářů Metelky a Kocmana.

Stříbrný tolar saského kurfiřta Jana Jiřího Kristiána

Bohatá numismatická sekce je zastoupena jak rozsáhlou kolekcí mincí různé provenience, tak i bankovek. Z mincí jsou nejzajímavější ty z období římské antiky, pražské groše a stříbrný tolar saského kurfiřta Jana Jiřího Kristiána z roku 1565 nalezený pracovníky muzea při výkopových pracích v roce 2006 před zámkem. Jedná se o nejstarší datovanou minci nalezenou v areálu lomnického panského sídla. Je zároveň také důkazem čilých obchodních kontaktů našeho regionu se Saskem v období pozdního středověku.

Zlatá olympijská medaile London 1948

Ve sportovní expozici jsou mezi desítkami jiných cenných ocenění především dvě olympijské medaile gymnastky paní Boženy Srncové – Krejcarové (zlatá z Londýna 1948 a bronzová z Helsinek 1952), dále zlatá medaile Karla Kodejšky z Mistrovství světa v letech na lyžích v rakouském Kulmu (1975) a jeho pozlacená „Koruna krále bílé stopy“, bronzová medaile Jaroslava Kvapila ze Závodu míru z roku 1968 a zlatá medaile z Mistrovství republiky v korespondenčním šachu (v sezóně 1982), kdy se lomnické družstvo umístilo jako první před Brnem, Bratislavou a Prahou s pěti družstvy.

Sušírna pláten

V půdních prostorách se nachází také poslední pozůstatek původní Šlechtovy textilní manufaktury ze začátku 19. století – Sušírna pláten s ukázkami vybavení tkalcovské dílny. Jde o zajímavou památku technického charakteru, která nemá v Čechách obdoby, a nevíme o žádné jiné dochované. Podobných plátenických domů bylo v okolí více, např. v Horní Branné, v Jilemnici či v Kruhu, ale buďto jsou dnes již tyto budovy zbořeny, anebo se nedochovalo původní vnitřní zařízení a mobiliář.

Výtvarná díla

Pokud jde o výtvarná díla, muzeum vlastní velmi cenný soubor, a to jak klasiků české malby, tak i moderního umění. Za všechny autory jmenujme alespoň A. Machka, L. Kohla, J. Schikanedera, J. Führicha, Fr. Kavána, J. Dědinu, Vl. Radu, O. Oplta, Fr. Jiroudka, J. Kábrta, Vl. Komárka, J. Jíru, J. Klápště, O. Zoubka, O. Nalezinka, J. Salabu, R. Náhlovského, Fr. Patočku, A. Chmelíka a další. K nejrozměrnějším plátnům se řadí obrazy s názvem „Štvanice na medvěda“ (165 x 238 cm) a „Ruská svatba“ (93 x 150 cm). Za zmínku též stojí olejomalba od výtvarníka A. Otahala nazvaná „Salvátorská legenda“ (70 x 100 cm) s motivem 27 českých pánů popravených 1621 na Staroměstském náměstí.

Modely historických staveb

V muzeu je vystavena celá řada modelů historických staveb především z Lomnicka, kterým dominuje zejména model Tichánkovy rozhledny a přilehlé chaty Ig. Hornycha, který je k vidění v expozici Mýtická hora Tábor – poutní a turistický cíl.

Největší kuriozity

Lomnice nad Popelkou má i svůj orloj a dokonce hodiny s vodotryskem aneb největší kuriozity zdejšího městského muzea.

Řada z nás hledá v rámci svých dovolených a výletů různé pozoruhodnosti daleko za našimi hranicemi. A tak mnohý cizinec zná památky naší vlasti daleko lépe než někteří rodilí Češi. A přitom je u nás co obdivovat – koncentrace přírodních krás a pamětihodností všeho druhu od hradů a zámků přes muzea a galerie až po vojenské památníky, církevní a technické stavby je zde nebývale velká. Konkrétně v Podkrkonoší a Českém ráji, Lomnicko nevyjímaje. Příkladně místní městské muzeum, založené již v roce 1891, po turnovském jako druhé nejstarší v okrese, prezentuje ve svých stálých expozicích anebo ukrývá za dveřmi depozitářů výjimečnou kolekci sbírkových předmětů, mnohdy nemalé kulturně – historické hodnoty, včetně velmi neobvyklých kuriozit. Těch s přívlastkem nej je tu skutečně díky aktivní a dlouholeté sbírkotvorné činnosti nepřeberné množství.

Všem vystaveným exponátům bezesporu dominuje nejvýznamnější dochovaná gotická památka Lomnicka – „Táborský Ježíšek“, kterou dle legendy okolo roku 1350 vyřezal náš první český arcibiskup Arnošt z Pardubic. Po staletí byl na hoře Tábor hlavním cílem poutníků ze širokého okolí. Dnes je originál bezpečně uložen ve stálé muzejní expozici historie města; v poutním kostele Proměnění Páně na Táboře je vystavena kopie.

Z pozůstalosti průmyslnické rodiny Šlechtů (původní majitelé budovy – dnes sídla naší instituce), kteří vlastnili své soukromé muzeum různých pozoruhodných kuriozit, jmenujme alespoň egyptské koptské tkaniny z přelomu 3. – 4. století našeho letopočtu, antické vykopávky ze stejného období, kolekci exponátů z orientu, např. ručně malovaný vějíř s japonskými vzory, svícen ve tvaru hada, lakované krabičky tzv. „čairé“, drbátko ze slonové kosti, košíček s pásovce a indiánský hudební nástroj. Dále knihy 350 – 400 let staré, např. Mathiolio herbář, druhé vydání Hájkovy kroniky atd. Knihovna obsahuje také tzv. šlechtické a židovské seznamky – drobné ročenky pro výběr případných vhodných manželských partií, a sbírky zákonů z majetku lomnického občana JUDr. Václava Aleše, který se nechvalně proslavil jako jeden ze tří přísedících v procesu s Protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským v 50. letech minulého století. Šlechtové také velmi rádi cestovali a ze svých cest si kromě suvenýrů vozili i různé mapy, prospekty a reklamy – z dnešního pohledu se již také jedná o zajímavé historické a archivní materiály. Díky nim se můžeme například dozvědět, že navštívili řadu míst ve Spojených státech amerických, dále slavnou brazilskou pláž Copacabana, Panamský průplav, v Paříži Napoleonův hrob v Invalidovně a další, pro většinu z nás nedostupných destinací. Jsou zde vystaveny pamětní listy z korunovace anglických králů Edvarda VIII. a Jiřího VI., dále jídelní a letecký lístek z proslulé německé vzducholodi „Hindenburg“ nebo katalog s fotografiemi luxusních kajut zámořského parníku „Levitan“, které využil pan Petr Šlechta ke svým obchodním cestám do USA.

Samostatnou kapitolu lomnického muzea tvoří soubor různých typů měřičů času, z nichž nejzajímavější jsou unikátní „hodiny s vodotryskem“ od firmy Francze Schmita z Jaroměře z roku 1832 z pozůstalosti MUDr. Antonína Šlechty rytíře Sedmihorského, zakladatele prvních vodoléčebných lázní v Čechách – Lázní Sedmihorky, jehož bronzová busta od sochaře J. V. Myslbeka zdobí v muzejním lapidáriu společně s dalšími artefakty vstupní halu budovy. Svoji obnovenou premiéru měly hodiny v roce 2003 při návštěvě bývalého prezidenta Václava Klause v lomnickém muzeu v rámci vernisáže výstavy akad. mal. Josefa Jíry. Dalšími mimořádnými hodinami je tzv. „pokojový orloj“ od firmy Plánička a Pacovský z Kralup nad Vltavou z 20. let minulého století. Kromě klasických funkcí ukazují například i letopočet, který je den, kolikátého je, kolik dní uplynulo od začátku roku a kolik dní ještě schází do konce roku, zvěrokruh atd. Zcela identické hodiny se nacházejí také v pracovně ministra pro místní rozvoj v jeho úřadě na Staroměstském náměstí v Praze. Nejstarší náš exponát týkající se měřičů času je torzo slunečních hodin ze slonoviny datované rokem 1597.

Lomnické muzeum zpravuje jednu z největších sbírek malovaného lidového nábytku v Čechách, o to cennější, že většina ze sedmi desítek kusů pochází z oblasti Podkrkonoší a Českého ráje, kde se vyskytovaly nejzdobnější kusy tohoto typu nábytku. Vlastníme též unikátní malovanou truhlu s letopočtem 1735 nalezenou v roce 2015 na půdě domu čp. 3 na Skuhrově. Výjimečnost spočívá ve faktu, že se jedná o nejstarší dochovaný datovaný malovaný nábytek jak v naší instituci, tak i v Čechách na sever od Prahy. Některé skříně a truhly ze sbírek jsou pravděpodobně ještě starší, jelikož obsahují renesanční a dokonce také gotizující prvky. Každý z těchto exponátů je svým způsobem osobitým originálem zdobený rostlinnými nebo ikonografickými motivy. Pokud jde o nemalovaný nábytek, tím nejstarším kusem v našich sbírkách je rychtářský stůl ze Želech z roku 1698. V národopisné expozici je též umístěn největší tkalcovský stav z bývalého Východočeského kraje z 19. století a ze stejného regionu pochází nejstarší dochované záklopové prkno ze štítu roubeného domu z roku 1704. Za pozornost také stojí rozličné kovové prvky, především z období přelomu renesance a baroka – dveřní závěsy, zámky, štítky a postranní madla určená k přenášení. Mnohé z nich, bohatě zdobené, jsou nádhernými ukázkami zručnosti starých kovářů a doslova řemeslnými šperky.  

Mineralogická expozice se skládá z části sbírky prof. Jana Bendy, průkopníka geologie Lomnicka, a to především zkamenělin flóry a fauny prvohor a druhohor, včetně otisků ryb z košťálovských lupků. Nechybí ani ukázky drahých kamenů (achátů a jaspisů) z lokalit zdejšího kraje a širokého okolí. Jsou zde také zastoupeny mimořádné nálezy sodnovápenatého minerálu „pektolitu“ ze Želechovského údolí v košťálovském lomu, kde se od 20. let minulého století nacházely nejhezčí minerály tohoto typu na světě. K dalším skvostům této expozice patří i „hvězdovce“ z jediné světové lokality Strážník u Mříčné, která je už v dnešní době veřejnosti nepřístupná. Součástí expozice jsou i kosterní pozůstatky mamuta z naleziště v Předmostí u Přerova (z kulturní jámy se zbytky asi sedmi set zvířat, mimo jiné také nože pravěkého lovce upraveného z kosti, dary muzeu od pánů Prof. L. Dlouhého z Kyjova a MUDr. J. Dlouhého z Přerova z roku 1937).

V zoologické expozici jsou vystavena neobvykle velká sršní hnízda získaná z nedalekých Doubravic a Libštátu. Je zde též prezentována historická literatura s přírodovědným zaměřením s nejstarší naší knihou týkající se dané problematiky s názvem „Moudrý včelař“ z roku 1811. Část expozice je také věnována vědecké činnosti významného lomnického rodáka, entomologa Doc. RNDr. Jiřího Zahradníka, CSc. a publikační činnosti bývalého místního občana ornitologa RNDr. Zdeňka Mrkáčka.

V expozici historie města je bohatě zastoupena i archeologická sekce např. pravěkými nálezy z Lomnicka – kamenného nářadí a zbraní lidí z období neolitu, či nálezy středověkými z centrální části našeho města, včetně panského sídla dominantně situovaného na akropoli nad dnešním Husovým náměstím. Dále se v této expozici mimo jiné nachází morová rakev z 18. století nalezená na půdě novoveského kostela sv. Prokopa. Jedná se o jednu z mála dochovaných morových rakví v Čechách. Většinou se totiž po odeznění morových ran z hygienických důvodů pálily. Tato zhoubná nákaza Lomnicko v minulosti postihla několikrát, a to například v roce 1473 a 1652. Mor, středověká metla lidstva, si vyžádal neuvěřitelnou krutou daň – každý třetí čtvrtý obyvatel tehdejší Evropy zemřel na tuto zákeřnou nemoc, proti které nebylo léku. Doslova dokázal vylidnit celé oblasti našeho kontinentu.

Do této smutné kategorie týkající se pohřebnictví a posledních věcí člověka je v muzeu zařazeno několik výmluvných exponátů, jako je soubor tří desítek cechovních pohřebních štítů (některé z roku 1819) mimo jiné s motivem „Memento mori“ (pamatuj, že jsi smrtelný). Dále kronika lomnického spolku „Krematorium“, jehož hlavním cílem byla popularizace pohřbu žehem, a historický spolkový propagační leták s textem, který dnes zní až poněkud morbidně: „V hrobě nedokonale za deset let, v krematoriu úplně za hodinu a půl. Pohřeb žehem jest pietní, hygienický a estetický. Staňte se jeho stoupenci, hlaste se za členy spolku Krematorium!“ Součástí této kolekce jsou i umělecky zpracované náhrobní desky (nejstarší ze začátku 19. století), např. otce filmového a divadelního herce Otomara Korbeláře Ing. Františka Korbeláře, který zde v Lomnici v roce 1905 zemřel a je pochován na hlavním hřbitově. Dnes je již hrob zrušen, ale naštěstí deska byla objevena při úklidu zvonice. Zachovaly se i historické máry pro nebožtíky z první poloviny 19. století.

V muzeu nesmí chybět také zmínky o bohaté průmyslové tradici našeho města. Především v oblasti strojírenské, textilní a potravinářské, včetně světoznámých Lomnických sucharů. V expozici věnované této sladké pochoutce jsou k vidění historické vývěsní štíty, reklamy, katalogy zboží a původní obalové materiály. Místní průmysl a jeho slávu připomínají také různé typy kávomlýnků. Mnohé návštěvníky jistě překvapí skutečnost, že první kávomlýnky v Čechách začala vyrábět fy pana Václavíka na lomnickém náměstí v domě čp. 45 hned vedle muzea. Ve stejné vitríně jsou vystaveny i ukázky výroby fy A. Zajíce, továrny na cestovní a sportovní potřeby, která kompletně vybavila naše sportovce soutěžící na olympiádě v Berlíně v roce 1936. Několik zajímavých exponátů se vztahuje také k produkci Lomnického piva, které se zde vaří již od roku 1462 (široko daleko není pivovar se starší tradicí výroby tohoto oblíbeného zlatavého moku).

I v oblasti militarií se v lomnickém muzeu najde celá řada zajímavostí, ať už se jedná o halapartnu z období třicetileté války, železnou přilbu tzv. Pappenheimku, orientální pušky z tureckých válek vykládané perletí a stříbrem, zbraně ze sedmileté, prusko – rakouské války 1866 a napoleonských válek, či rytíře světlonoše – dílo španělských mistrů z Toleda z bílého bronzu vyrobeného v 90. letech předminulého století. Příbuznou záležitostí tohoto oboru je i „Stříbrná plaketa Madony s Nejvyššími iniciálami Jeho c. a k. Apoštolského veličenstva Františka Josefa I.“, jak zní kompletní oficiální název zmíněného exponátu. Byla udělena dne 16. března 1916 císařem prostřednictvím okresního hejtmana paní Julii Kubátové, choti hajného v Rudolfovicích (dnes Želechy), matce osmi synů, kteří společně narukovali do první světové války. Tři byli zajati, Ladislav padl a jeho jméno je zvěčněno na zdejší pamětní desce. Unikátní předmět doplněný o originální dekret věnoval muzeu vnuk Josef Kubát z Jablonce nad Nisou. Lomnický cestovatel pan Libor Drahoňovský naší instituci taktéž poskytl neméně zajímavý exponát, a to prsť z hromadného hrobu u Jekatěrinburgu, ve kterém po masakru spočinula těla příslušníků carské rodiny Romanovců v roce 1918. Prsť byla darována mnichy tamějšího kláštera.

Muzeum vystavuje na čtyři desítky různých typů betlémů vyrobených z rozličných materiálů, ať už mechanické, statické, skříňkové nebo závěsné. I mezi nimi se najde řada pozoruhodných exponátů, např. rozměrné mechanické dílo se zvonkohrou betlémáře J. Dlouhého s modely budov z celého světa, Junkův taktéž pohyblivý betlém nazvaný ,,Divadélko vesnického života“, jehož tvůrce se nechal inspirovat Třebechovickým betlémem, dále Hlaváčův betlém z roku 1919. Dle vyjádření prezidenta betlemářů dr. Vaclíka se jedná o nejstarší dochovaný betlém v bývalém Československu, na jehož výrobu byly použity drahé kameny a minerály. Dalším zajímavým betlémem je také rodinný klenot bývalého ombudsmana Otakara Motejla, jenž měl na Lomnicku své kořeny, též dvě rozměrná díla řezbáře Františka Mühla z Heřmanic, tzv. „Betlém národů“ a „Betlém řemesel“. Za zmínku stojí i práce řezbářů Metelky a Kocmana. Skvostnou a působivou památkou na existenci řemeslných cechů v našem městě je vzácný, bohatě vyřezávaný barokní oltář cechu ševcovského z roku 1794, na jehož soklu je v kartuši uprostřed ozdobně napsáno „Ejhle Chleb Anjelsky“. Skládá se ze třech prosklených skříněk s biblickými motivy a motivem nařízení Páně. Díky této scenérii lze zmíněný unikátní soubor zároveň považovat za nejstarší exponát v kolekci betlémů ve sbírkách naší instituce.

Bohatá numismatická sekce je zastoupena jak rozsáhlou kolekcí mincí různé provenience, tak i bankovek. Z mincí jsou nejzajímavější ty z období římské antiky, pražské groše a stříbrný tolar saského kurfiřta Jana Jiřího Kristiána z roku 1565 nalezený pracovníky muzea při výkopových pracích v roce 2006 před zámkem. Jedná se o nejstarší datovanou minci nalezenou v areálu lomnického panského sídla. Je zároveň také důkazem čilých obchodních kontaktů našeho regionu se Saskem v období pozdního středověku.

V Památníku Jaroslava Seiferta jsou k vidění i první tiskem vydané publikace (20. léta 20. století) tohoto významného básníka, nositele Nobelovy ceny za literaturu, které se dochovaly v řadě případů pouze v několika málo výtiscích. Zajímavostí jsou též vystavené knihy z různých koutů světa, kde Seifertova díla vyšla, včetně Japonska, Číny, arabského světa a různých afrických států.

Ve sportovní expozici jsou mezi desítkami jiných cenných ocenění především dvě olympijské medaile gymnastky paní Boženy Srncové – Krejcarové (zlatá z Londýna 1948 a bronzová z Helsinek 1952), dále zlatá medaile Karla Kodejšky z Mistrovství světa v letech na lyžích v rakouském Kulmu (1975) a jeho pozlacená „Koruna krále bílé stopy“, bronzová medaile Jaroslava Kvapila ze Závodu míru z roku 1968 a zlatá medaile z Mistrovství republiky v korespondenčním šachu (v sezóně 1982), kdy se lomnické družstvo umístilo jako první před Brnem, Bratislavou a Prahou s pěti družstvy. Neméně zajímavým přírůstkem týkající se sportu je „Medaile Karla Koželuha“ udělená Českým tenisovým svazem panu profesoru Vladimíru Cermanovi za zásluhy o rozvoj českého tenisu. Podobné ocenění získali i pánové Miroslav Holan a František Mihálik od Českomoravského fotbalového svazu za celoživotní zásluhy o rozvoj fotbalu, a to „Cenu JUDr. Václava Jíry“. Je zde i zlatá medaile „Za zásluhy o rozvoj sportu“, udělená prezidentem Jugoslávie dlouholetému reprezentantovi a trenérovi skoku na lyžích Z. Remzovi a několik ocenění „Nejúspěšnější sportovec roku okresu Semily“. Mnohé návštěvníky jistě překvapí i ukázky historických lyží (nejstarší z roku 1911) a saní (nejstarší z 1. pol. 19. století), některých také s volantem a brzdami, výrobků specializovaných lomnických firem Borůvka, Císař a Saska.

I v dnešní době žijí lidé, kteří se dokáží podělit o svoji dlouholetou sbírku s veřejností. Příkladem může být zcela unikátní a svým rozsahem výjimečný a velkorysý dar pana Oldřicha Horáka, lesníka v. v. ze Žďáru u Kumburku, který muzeu věnoval kolekci loveckých trofejí z celého světa čítající zhruba tisíc kusů, včetně řady medailových, a druhé nejobodovanější trofeje v naší vlasti. Svým počtem se jedná o největší soukromou sbírku od jednoho lovce v Čechách a možná i ve střední Evropě.

V půdních prostorách se nachází také poslední pozůstatek původní Šlechtovy textilní manufaktury ze začátku 19. století – Sušírna pláten s ukázkami vybavení tkalcovské dílny. Jde o zajímavou památku technického charakteru, která nemá v Čechách obdoby, a nevíme o žádné jiné dochované. Podobných plátenických domů bylo v okolí více, např. v Horní Branné, v Jilemnici či v Kruhu, ale buďto jsou dnes již tyto budovy zbořeny, anebo se nedochovalo původní vnitřní zařízení a mobiliář.

Mezi nejnovější zajímavé přírůstky lomnického muzea se řadí kopie veduty neboli celkového nejstaršího pohledu na naše město z roku 1820 objevené v Rakouské národní knihovně ve Vídni a kopie plánu polního ležení rakouské armády ze dne 11. srpna roku 1758 v rámci Sedmileté války. Na plánku jsou patrny město Lomnice, včetně zakreslených hlavních budov, a obce Nová Ves, Stružinec a Rudolfovice (dnešní Želechy). Mohlo se pravděpodobně jednat o soustředění a seskupení rakouské armády. Po změně vojenské situace nebyla bitva svedena v našem okolí a došlo k přemístění do strategicky výhodnější polohy v jiné části severních Čech, kde válečné události následně proběhly. Archiválie s překvapivým obsahem je v originále součástí mapové databáze Hungaricana.

I samotná budova muzea, dnes kulturní památka, je velmi zajímavá. Na jeho stavbu bylo poprvé v Čechách použito anglického portlandského cementu, pro tyto účely dovezeného přímo z této ostrovní země, a to konkrétně na jeho zdobené členité průčelí. O architektonické kvalitě zmíněného objektu, jenž ve své době byl největším měšťanským domem v bývalých okresech Semily i Jičín, svědčí také fakt, že jsou o něm zmínky v encyklopedii architektury. Hrubý dům, který má parametry třípodlažního městského paláce, byl postaven mezi lety 1816 – 1826 v neoklasicistním stylu dle plánu Johana Herknera s řadou původních dochovaných prvků (včetně dvou barokních kovaných dveří). Kráčely tudy, obrazně řečeno, též dramatické dějiny města Lomnice nad Popelkou, např. zde byl ve vstupní hale po bitvě u Jičína v rámci prusko – rakouské války 1866 zřízen důstojnický lazaret (v expozici jsou bohaté ukázky výzbroje a výstroje zúčastněných armád), dále se v květnu 1945 stal svědkem zastřelení tří našich občanů u levého hlavního vchodu domu (o rok později zde byla odhalena pamětní deska významným odbojářem prof. Vl. Krajinou). O několik dní později na stejném místě došlo na popravu Němců a údajných kolaborantů, v budově byli také krátce internováni němečtí vězni a po roce 1948 i političtí.

Pokud jde o výtvarná díla, muzeum vlastní velmi cenný soubor, a to jak klasiků české malby, tak i moderního umění. Za všechny autory jmenujme alespoň A. Machka, L. Kohla, J. Schikanedera, J. Führicha, Fr. Kavána, J. Dědinu, Vl. Radu, O. Oplta, Fr. Jiroudka, J. Kábrta, Vl. Komárka, J. Jíru, J. Klápště, O. Zoubka, O. Nalezinka, J. Salabu, R. Náhlovského, Fr. Patočku, A. Chmelíka a další. K nejrozměrnějším plátnům se řadí obrazy s názvem „Štvanice na medvěda“ (165 x 238 cm) a „Ruská svatba“ (93 x 150 cm). Za zmínku též stojí olejomalba od výtvarníka A. Otahala nazvaná „Salvátorská legenda“ (70 x 100 cm) s motivem 27 českých pánů popravených 1621 na Staroměstském náměstí.

V muzeu je vystavena celá řada modelů historických staveb především z Lomnicka, kterým dominuje zejména model Tichánkovy rozhledny a přilehlé chaty Ig. Hornycha, který je k vidění v expozici Mýtická hora Tábor – poutní a turistický cíl.

Je těžké z více jak jedenácti tisíc evidovaných exponátů vybrat to nejzajímavější a nejatraktivnější, úplný seznam by jistě vydal ne na krátký článek, ale na objemnou knihu. Berte, prosím, tento stručný výčet jako pozvánku do stálých expozic naší instituce, kde všechny tyto výše uvedené exponáty a mnoho dalších máte možnost spatřit na vlastní oči. Ve víceúčelové vstupní hale lomnického muzea se pravidelně konají vedle koncertů a přednášek také krátkodobé výstavy různého zaměření, ať už výtvarné či tematické. V zimě pravidelně betlémy a v létě jsou zde prezentovány ukázky sbírek lomnických kamenářů a jejich hostů. A pokud jste nestihli neméně zajímavou výstavu modelů hradů, zámků a kostelů Českého ráje autorů L. Kouckého, P. Vodičky a T. Šimůnka, nemusíte litovat. Díky zájmu veřejnosti a vstřícnosti jejich majitelů vznikla totiž v loňské letní sezoně v rámci místní instituce stálá expozice, věnovaná pamětihodnostem tohoto malebného koutu Čech. Přijměte naše srdečné pozvání taktéž k příjemnému posezení do naší muzejní kavárny, laděné ve stylu třicátých let, kde se budete cítit jako ve filmu pro pamětníky.

Jan Drahoňovský – ředitel Městského muzea a galerie Lomnice nad Popelkou

 

DEUTCH

Lomnitz an der Popelka hat auch eine eigene astronomische Uhr, und sogar eine Uhr mit einem Springbrunnen oder die größten Kuriositäten des örtlichen Stadtmuseums.

Viele von uns suchen während ihrer Ferien und Reisen nach verschiedenen Merkwürdigkeiten, die weit über unsere Grenzen hinausgehen. Und so viele Ausländer kennen die Denkmäler unseres Landes viel besser als einige einheimische Tschechen. Gleichzeitig haben wir aber viel zu bewundern – die Konzentration von natürlicher Schönheit und Sehenswürdigkeiten aller Art, von Burgen und Schlössern über Museen und Galerien bis hin zu Militärdenkmälern, Kirchen und technischen Gebäuden, ist in Tschechien ungewöhnlich groß, insbesondere in Vorriesengebirge und Böhmischen Paradies, einschließlich Lomnitzer Gebiet. Zum Beispiel unser örtliches Museum, gegründet im Jahr 1891, ist das zweiälteste nach dem Museum in Turnau1 im Semil-Bezirk. Das Museum präsentiert in seinen Dauerausstellungen oder versteckt hinter den Türen von Depositorium eine außergewöhnliche Kollektion von Sammlungsgegenständen, die oft einen großen kulturellen und historischen Wert haben,

einschließlich sehr ungewöhnlicher Kuriositäten. Dank aktiver und langfristiger Sammeltätigkeiten gibt es bei uns wirklich eine unerschöpfliche Anzahl von einzigartigen Gegenständen.

Allen den ausgestellten Exponaten dominiert zweifellos das wichtigste erhaltene gotische Denkmal aus dem Lomnitzer Gebiet das sogenannte „Tábor-Christkindlein“, welches sollte nach einer Legende um Jahr 1350 von dem ersten tschechischen Erzbischof Ernst von Pardubitz geschnitzt worden. Seit Jahrhunderten wird es auf dem Berg Tábor das Hauptziel für die Wallfahrer aus der weiten Umgebung. Heute ist das Original in der ständige Museumsexposition „Stadtgeschichte“ sicher aufbewahrt. In der Wallfahrtkirche „Verwandlung Christi“2 befindet sich nur eine Kopie.

Aus dem Nachlass der Industriefamilie Šlechta (die ursprünglichen Besitzer des Gebäudes – heute Sitz unserer Institution), die ein eigenes privates Museum mit verschiedenen bemerkenswerten Kuriositäten besaß, nennen wir zumindest ägyptische koptische Gewebe aus der Wende vom 3. bis 4. Jahrhundert n. Chr., Antike Ausgrabungen aus derselben Zeit, eine Kollektion von Exponaten aus Orient, wie ein handbemalter Fächer mit japanischen Mustern, ein schlangenförmiger Kerzenhalter, lackierte Schachteln die sogenannten „Chairé“, ein Kratzer aus Elfenbein, ein Körbchen aus einem Gürteltier und ein indianisches Musikinstrument. Weiter auch Bücher im Alter von 350 bis 400 Jahren, wie z.B. das Herbarium von Mattioli, die zweite Ausgabe von Hájek-Chronik usw. Die Bibliothek enthält auch sogenannte aristokratische und jüdische „Datingseiten“ – kleine Jahrbücher zur Auswahl möglicher geeigneter Ehepartien, und Gesetzessammlungen aus dem Eigentum des berühmt-berüchtigten Lomnitzer-Bürgers JUDr. Václav Aleš, der einer von den drei Beisitzern im Prozess gegen das staatsfeindliche Verschwörungszentrum unter der Leitung von Rudolf Slánský in den 1950er Jahren war. Die Familie Šlechta auch sehr gern reiste und neben Souvenirs brachten sie von ihren Reisen auch verschiedene Landkarten, Prospekte und Werbungen mit. Diese sind aus heutiger Sicht schon auch interessante historische und archivarische Materialien. Dank ihnen können wir zum Beispiel erfahren, dass sie viele Orte in den Vereinigten Staaten besucht haben, dann auch den berühmten brasilianischen Strand Copacabana, den Panamakanal, Napoleons Grab in den Invalidendom in Paris und andere Orte, die für die meisten von uns unzugänglich sind. Hier sind ausgestellt auch die Gedenkblätter aus den Krönungen der englischen Königen Eduard VIII. und Georg VI., sowie ein Menü und ein Flugticket des berühmten deutschen Luftschiffs „Hindenburg“ oder ein Katalog mit Fotografien von Luxuskajüten des Übersee-Dampfers „Levitan“, den Herr Petr Šlechta für seine Geschäftsreisen in die USA verwendete.

Ein separates Kapitel des Lomnitzer-Museums besteht aus einer Reihe verschiedener Arten von Zeitmessern. Die interessanteste von dieser Sammlung ist die einzigartige „Uhr mit einem Brunnen“ aus der Firma von Franz Schmit aus Jermer3 aus dem Jahr 1832. Es gehört zu dem Nachlass von MUDr. Antonín Šlechta, dem Ritter von Sedmihorky (früher Wartenberg), dem Gründer des ersten Hydrotherapie-Kurortes in Böhmen – Kurort Sedmihorky4. Seine Bronzebüste von dem Bildhauer J. V. Myslbek schmückt, mit anderen Artefakten, die Eingangshalle des Gebäudes. Eine erneute Premiere erlebte die Uhr im Jahr 2003 während des Besuchs des ehemaligen Präsidenten Václav Klaus im Lomnitzer Museum in Rahmen der Vernissage des akademischen Mahlers Josef Jíra.

Weitere außergewöhnliche Uhr ist die sogenannte „Raumastronomische Uhr“ von der Firma „Plánička und Pacovský“ aus Kralup an der Moldau5 aus den 1920er Jahren. Zusätzlich zu den klassischen Funktionen zeigen sie beispielsweise auch das Jahr, welches Tag es ist, wievielte es ist, den Tierkreis, wie viele Tage seit Jahresbeginn vergangen sind und wie viele Tage bis zum Jahresende noch fehlen, usw. Völlig identische Uhr befinden sich auch in dem Kabinett des Ministers für regionale Entwicklung in seinem Amt auf dem Altstädterring6 in Prag. Das älteste Exponat, das Zeitmessern betrifft, ist ein Torso von Sonnenuhr aus Elfenbein, datiert auf Jahr 1597.

Das Lomnitz-Museum verwaltet eine der größten Sammlungen bemalter Volksmöbel in Böhmen, umso wertvoller, als die meisten der siebzig Stücke aus der Region Vorriesengebirge und dem Böhmischen Paradies stammen, wo sich die dekorativsten Stücke dieser Art von Möbeln befanden. Wir besitzen auch eine einzigartige bemalte Truhe mit der Jahreszahl 1735, die im Jahr 2015 auf dem Dachboden des Hauses Hsnr.3 in Skuchrow7 gefunden wurde. Die Einzigartigkeit liegt in der Tatsache, dass es sich sowohl in unsere Institution als auch in Böhmen nördlich von Prag um die ältesten erhaltenen datierten bemalten Möbel handelt. Einige Schränke und Truhen aus den Sammlungen sind wahrscheinlich noch älter, da sie Renaissance- und sogar gotische Elemente enthalten. Jedes dieser Exponate ist in gewisser Weise ein einzigartiges Original, das mit Pflanzen- oder ikonografischen Motiven verziert ist. Wenn es um unbemalte Möbel geht, das älteste Stück in unseren Sammlungen ist der Vogt-Tisch aus Schelech8 aus dem Jahr 1698. Die ethnografische Ausstellung verbirgt auch den größten Webstuhl aus der ehemaligen ostböhmischen Region aus dem 19. Jahrhundert. Aus derselben Region stammt auch die älteste erhaltenes Unterzugbrett aus einem Giebel von einem Blockbau aus dem Jahr 1704. Aufmerksamkeit wert sind ebenfalls verschiedene Metallkomponente, insbesondere aus der Zeit der Renaissance und des Barock – Türscharniere, Schlösser, Etiketten und Seitengeländer zum Hinübertragen. Viele von ihnen, reich verziert, sind wunderbare Beispiele für das Können alter Schmiede und es geht buchstäblich um handwerkliche Schmucke.

Die mineralogische Ausstellung besteht aus einem Teil der Sammlung von prof. Jan Benda, ein Pionier der Geologie von Lomnitzer Gebiet, insbesondere Fossilien der Flora und Fauna des Paläozoikums und Mesozoikums, einschließlich Fischabdrücke aus Letten aus Koschtialow9. Es fehlen nicht Beispiele für Edelsteine ​​(Achate und Jaspisse) aus den Lokalitäten hiesiger Region und breite Umgebung. Es gibt auch außergewöhnliche Funde des Calcium-Natrium-Mineral „Pektolith“ aus dem Schelech-Tal10 im Steinbruch von Koschtialow11 wo seit den 1920er Jahren die schönsten Minerale dieser Art der Welt gefunden wurden. Weitere Juwele dieser Exposition sind Sternquarzen aus der einzigen Lokalität Strážník u Mříčné12, der der Öffentlichkeit bereits heute unzugänglich ist. Die Ausstellung enthält auch Skelettreste eines Mammuts aus einem Fundort in Pschedmost bei Prerau13 (aus einer Kulturgrube mit Überresten von etwa siebenhundert Tieren, darunter Messer eines prähistorischen Jägers aus Knochen = Geschenke an das Museum von Prof. L. Dlouhý aus Kiow14 und MUDr. J. Dlouhý von Prerau15 von 1937).

Die zoologische Ausstellung zeigt ungewöhnlich große Hornissenester aus dem nahe gelegenen Doubrawitz16 und Liebstadtl17. Es wird auch historische Literatur mit wissenschaftlichem Schwerpunkt präsentiert, darunter auch unser ältestes Buch, das sich mit diesem Thema beschäftigt, „Kluger Imker“ aus dem Jahr 1811. Ein Teil der Exposition widmet sich auch den wissenschaftlichen Aktivitäten eines bedeutenden Einheimischen aus Lomnitz, des Entomologen Doz. Dr. rer. nat.18 Jiří Zahradník, CSc. und Publikationsaktivitäten eines ehemaligen Bürgers des Ornithologen Dr. rer. nat.19 Zdeněk Mrkáček.

In der Exposition „Stadtgeschichte“ ist reichlich auch die archäologische Abteilung vertretet, z.B. durch prähistorische Funde aus Lomnitzer Gebiet – Steinwerkzeuge und Waffen von Menschen aus der Jungsteinzeit, oder mittelalterliche Funde aus dem zentralen Teil unserer Stadt, einschließlich eines Herrenhauses, das auf der Akropolis über dem heutigen Hus-Platz dominiert. Darüber hinaus befindet sich in dieser Ausstellung unter anderem ein Pest-Sarg aus dem 18. Jahrhundert, der auf dem Dachboden von St. Prokop-Kirche in Neudorf20. Es ist einer der wenigen erhaltenen Pest-Särge in Böhmen. In den meisten Fällen wurden sie nach dem Abklingen aus hygienischen Gründen verbrannt. Diese bösartige Krankheit hat Lomnitzer Gebiet in der Vergangenheit mehrmals getroffen, zum Beispiel 1473 und 1652. Die Pest, die mittelalterliche Geißel der Menschheit, forderte eine unglaublich grausamen Steuer – jeder vierte in Europa starb an dieser heimtückischen Krankheit, für die es keine Heilung gab. Er war buchstäblich in der Lage, ganze Gebiete unseres Kontinents zu entvölkern.

In diese trübselige Kategorie, die sich mit der Bestattungsbranche und der letzten Dinge der Menschen beschäftigt, besitz das Museum ein Paar beredten Exponaten, wie z.B. eine Sammlung von dreißig zünftigen Bestattungsschilder (manche aus dem Jahr 1819), außer anderen auch mit Motiv „Memento mori“ („Sei dir der Sterblichkeit bewusst.“). Weiter gibt es auch eine Chronik des Lomnitzer-Vereins „Krematorium“, dessen Hauptziel es war, die Feuerbestattung zu popularisieren, oder auch ein historisches Vereins-Werbeblatt mit einem Text, der heute ein bisschen krankhaft klingt: „In dem Grab unvollkommen in Zehn Jahren, im Krematorium vollkommen in eine und halb Stunde. Die Brandbestattung ist pietätvoll, hygienisch und ästhetisch. Werden Sie seine Anhänger, bewerben Sie sich für Mitgliedern des Vereins „Krematoriums“! “Diese Sammlung enthält auch kunstvoll gefertigte Grabsteine ​​(die ältesten aus dem Beginn des 19. Jahrhunderts), wie z.B. von dem Vater des Film- und Theaterschauspielers Otomar Korbelář, Ing. Dr. František Korbelář, der 1905 hier in Lomnitz starb und auf dem Hauptfriedhof begraben liegt. Heute ist das Grab schon zerstört, aber zum Glück wurde die Tafel bei der Reinigung des Glockenturms entdeckt. Auch historische Totenbahre aus der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts sind erhalten geblieben.

In dem Museum dürfen die Erwähnungen über die reiche industrielle Tradition nicht fehlen. Besonders im Bereich Maschinenbau, Textilindustrie und Lebensmittelindustrie, einschließlich der weltberühmten Lomnitzer-Kekse. In der Ausstellung, die dieser süßen Delikatesse gewidmet ist, sehen Sie historische Schilder, Anzeigen, Warenkataloge und Originalverpackungsmaterialien. Die lokale Industrie und ihr Ruhm werden auch von verschiedenen Arten von Kaffeemühlen erinnert. Viele Besucher werden sicherlich überrascht sein, dass die ersten Kaffeemühlen in der Tschechischen Republik werden in der Firma von Herr Václavík auf dem Lomnitzer-Platz im Haus Nr. 45 neben dem Museum hergestellt. In derselben Vitrine sind auch Muster der Produktion der Firma von A. Zajíc ausgestellt, einer Fabrik für Reise- und Sportausrüstung, die unsere Athleten, die 1936 an den Olympischen Spielen in Berlin teilnahmen, vollständig ausstattete. Mehrere interessante Exponate beziehen sich auch auf die Herstellung von Lomnitzer-Bier, das hier seit dem Jahr 1462 gebraut wird (weit und breit gibt es keine Brauerei mit einer älteren Herstellungstradition dieses beliebten goldenen Bräus).

Selbst im Bereich der Militaria hat das Lomnitzer-Museum eine Reihe interessanter Dinge zu bieten, einen Eisen-Helm, den sogenannten Pappenheimer-Helm, aus dem Dreißigjährigen Krieg, orientalische Gewehre aus den Turkenkriegen, die mit Perlmutt und Silber eingelegt sind, die Waffen aus dem Siebenjährigen Krieg, Preußisch-österreichischer Krieg und den Napoleonischen Kriege, oder den Ritter-Lichtträger – das Werk spanischen Meister aus Toledo aus weißer Bronze aus den 1990er Jahren. Ein verwandtes Thema auf diesem Gebiet ist die „Silberne Plakette der Madonna mit den höchsten Initialen der Apostolischen Majestät Franz Joseph I.“, wie der vollständige offizielle Name des Exponats lautet. Der Kaiser verlieh diese Plakette an Julia Kubátová am 16. März 1916 und es wurde von Kreishauptmann übergegeben. Julie Kabátová war die Frau eines Wildhüters in Rudolfowitz21 (heute Sxhelechowitz22) und Mutter von acht Söhnen, die sich zusammen zum Dienst in dem Ersten Weltkrieg meldeten. Drei wurden gefangen genommen. Ladislav verstarb und sein Name ist auf einer örtlichen Gedenktafel verewigt. Diesem einzigartigen Objekt, ergänzt um ursprüngliches Dekret, spendete dem Museum Josef Kubát, der Enkel aus Gablonz an der Neiße23. Der Reisender aus Lomnitz Libor Drahoňovský beschenkte unsere Institution auch mit einem ebenso interessanten Exponat, nämlich mit Lehm aus einem Massengrab in der Nähe von Jekaterinburg, in dem nach der Schlachterei im Jahr 1918 die Leichen von Mitgliedern der Zarenfamilie Romanow begraben wurden. Der Lehm wurde von den Mönchen des örtlichen Klosters gespendet.

Das Museum zeigt vierzig verschiedene Arten von Krippen aus verschiedenen Materialien, mechanische, statische, kabinettartige oder hängende. Unter ihnen gibt es eine Reihe bemerkenswerter Exponate, wie ein großes mechanisches Werk mit einem Glockenspiel von dem der Krippen-Hersteller J. Dlouhý mit Modellen von Gebäuden aus der ganzen Welt, oder auch die bewegliche Junek-Krippe, welche wurde auch „Theater des Dorflebens“genannt. Der Schöpfer von der Krippe inspirierte sich bei der Krippe aus Hohenbruck24. Zu anderen glaubwürdigen Exemplaren gehört auch die Hlaváč-Krippe aus dem Jahr 1919. Nach Erklärung des Präsidenten der Krippen-Hersteller dr. Vaclík ist es die älteste erhaltene Krippe in der ehemaligen Tschechoslowakei, für deren Herstellung Edelsteine ​​und Mineralien verwendet wurden. Eine weitere interessante Krippe ist der Familienschatz des ehemaligen Ombudsmanns Otakar Motejl, der seine Wurzeln in Lomnitzer Gebiet hatte, sowie zwei große Werke des Schnitzers František Mühl aus Herschmanitz25, die sogenannte „Krippe der Nationen“ und „Krippe des Handwerks“. Erwähnenswert ist auch die Arbeit der Schnitzer Metelka und Kocman. Ein prächtiges und eindrucksvolles Denkmal für die Existenz von Zünften in unserer Stadt ist der seltene, reich geschnitzte Barockaltar der Schuhmacherzunft aus dem Jahr 1794, auf dessen Sockel in der Mitte in einer Kartusche dekorativ „Ejhle Chleb Anjelsky26“ geschrieben steht. Es besteht aus drei Glasschränken mit biblischen Motiven und dem Motiv der Geburt von Christi. Dank dieser Szenerie kann das erwähnte einzigartige Stück auch als das älteste Exponat in der Sammlung von Krippen in den Sammlungen unserer Institution wahrgenommen werden.

Die reichhaltige numismatische Sektion wird durch eine umfangreiche Sammlung von Münzen verschiedener Herkunft sowie Banknoten repräsentiert. Die interessantesten Münzen sind jene aus der römischen Antike, die Prager Groschen und der silberne Tolar des Kurfürsten von Sachsen Johann Georg Christian aus dem Jahr 1565. Der Tolar wurde vom Museumspersonal während der Ausgrabungsarbeiten 2006 vor dem Schloss gefunden. Es ist die älteste datierte Münze, die im Areal des Lomnitzer-Herrenhauses gefunden wurde. Es gilt auch als ein Beweis für die lebhaften Handelskontakte unserer Region mit Sachsen im Spätmittelalter.

Das Denkmal von Jaroslav Seifert enthält auch manche erst veröffentlichte gedrückte Publikationen (1920er Jahre) dieses bedeutenden Dichters, der den Nobelpreis für Literatur gewonnen hat, und die in vielen Fällen nur in wenigen Exemplaren erhalten sind. Interessant sind auch die ausgestellten Bücher aus verschiedenen Ecken der Welt, in denen Seiferts Werke veröffentlicht wurden, darunter Japan, China, die arabische Welt und verschiedene afrikanische Länder.

In der Sport-Exposition Unter den Dutzenden anderer wertvoller Auszeichnungen befinden sich hauptsächlich zwei olympische Medaillen der Turnerin Božena Srncová – Krejcarová (eine goldene aus London 1948 und eine bronze aus Helsinki 1952), eine Goldmedaille von Karel Kodejška aus der Ski-Weltmeisterschaf in Kulm in Österreich (1975) und seine vergoldete „Krone des Königs des weißer Spur“, die Bronzemedaille von Jaroslav Kvapil aus dem Internationalem Friedensfahrt 1968 und die Goldmedaille aus der Republikmeisterschaft im Fernschach (in der Saison 1982), als das Team aus Lomnitz den ersten Platz belegte und platzierte sich vor Brün27, Bratislava und Prag. Eine ebenso interessante Ergänzung zum Sport ist die “ Medaille von Karel Koželuh „, die der tschechische Tennisverband dem Professor Vladimír Cerman für seinen Beitrag zur Entwicklung des tschechischen Tennis verliehen hat. Eine ähnliche Auszeichnung erhielten auch Herr Miroslav Holan und Herr František Mihálik für ihre lebenslangen Beiträge zur Entwicklung des Fußballs, nämlich den „Dr.jur. Václav Jíra-Preis“ vom tschechisch-mährischen Fußballverband. Es gibt hier auch eine Goldmedaille „Für den Beitrag zur Entwicklung des Sports“, die vom jugoslawischen Präsident Jugoslawiens dem langjährigen Repräsentanten und Trainer des Skispringens Z. Remz verliehen wurde, und mehrere Auszeichnungen „Der erfolgreichste Athlet des Jahres im Bezirk Semil“. Viele Besucher werden sicherlich von den Beispielen historischer Skier (das älteste Paar aus dem Jahr 1911) und Schlitten (der älteste aus der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts) überrascht sein. Einige haben auch Lenkrad und Bremsen. Die Produkte kommen aus den spezialisierten Lomnitzer Firmen Borůvka, Císař und Saska.

Noch heute gibt es Menschen, die imstande sind, ihre langjährige Sammlung mit der Öffentlichkeit zu teilen. Ein Beispiel dafür ist das völlig einzigartige und außergewöhnliche, großzügige Geschenk von Herrn Oldřich Horák, dem Förster aus Schdiar bei Kumburg28, der dem Museum eine Sammlung von Jagdtrophäen aus der ganzen Welt schenkte, die etwa tausend Stücke umfasst, darunter eine Reihe von Medaillen, und die zweitbeste gepunktete Trophäe29 in unserem Land. Mit seiner Anzahl geht es um die größte Privatsammlung eines Jägers in der Tschechischen und vielleicht in Mitteleuropa.

Auf dem Dachboden befindet sich auch der letzte Überrest der ursprünglichen Textilmanufaktur von Šlechta aus dem frühen 19. Jahrhundert – der Segeltuchtrockner mit Beispielen für die Ausrüstung von Weberei. Es ist ein interessantes Denkmal technischer Natur, das in der Tschechischen Republik keine Entsprechung aufweist, und wir kennen keine andere, die erhalten blieb. Es gab mehrere ähnliche Leinwandhäuser in der Umgebung, zum Beispiel in Brennei30, Starkenbach31oder Kruch32, aber entweder wurden diese Gebäude bereits heute abgerissen oder die ursprüngliche Innenausstattung und Möbel wurden nicht erhalten.

Zu den neuesten interessanten Ergänzungen des Lomnitzer-Museums zählen Kopien der Vedute oder der ältesten Ansicht unserer Stadt aus dem Jahr 1820, die in der Österreichischen Nationalbibliothek in Wien entdeckt wurden, sowie Kopien des Feldlager-Plans der österreichischen Armee vom 11. August 1758 während des Siebenjährigen Krieges. Die Karte zeigt die Stadt Lomnitz, einschließlich der gezeichneten Hauptgebäude, sowie die Dörfer Neudorf33, Struschinetz34 und Rudolfowitz35 (heutige Schelech36). Wahrscheinlich konnte es eine Konzentration und Gruppierung der österreichischen Armee gewesen sein. Nach der Änderung der militärischen Situation fand die Schlacht in unserer Nähe nicht statt. Es wurde an einen strategisch günstigeren Ort umgesetzt, und zwar an einen anderen Teil Nordböhmens, wo später die Kriegsereignisse stattfanden. Original des Archivmaterial mit überraschendem Inhalt befindet sich in der Karten-Datenbank Hungaricana.

Auch das Museumsgebäude selbst, heute ein Kulturdenkmal, ist sehr interessant. Zum ersten Mal in der Tschechischen Republik wurde für den Bau der englische Portlandzement verwendet, der zu diesem Zweck direkt aus diesem Inselland importiert wurde, besonders an der dekorierten gegliederten Fassade. Die architektonische Qualität des genannten Gebäudes, das zu seiner Zeit das größte Bürgerhaus in den ehemaligen Stadtkreisen Semil37 und Jitschin38 war, wird auch durch die Tatsache belegt, dass es in der Enzyklopädie der Architektur erwähnt wird. Das „Grobe Haus“, das die Parameter eines dreistöckigen Stadtpalastes aufweist, wurde zwischen 1816 und 1826 im neoklassizistischen Stil nach dem Plan von Johan Herkner erbaut. Einige originelle Elemente (darunter zwei barocke geschmiedete Türen) sind erhalten geblieben. Manche dramatischen Ereignisse der Stadt Lomnitz an der Popelka sind fest mit diesem Gebäude verbunden. Zum Beispiel wurde in der Eingangshalle im Jahr 1866 nach der Schlacht bei Jitschin39 während des Preußisch-Österreichischen Krieges in der Eingangshalle ein Lazarett für Offiziere eingerichtet (In der Exposition gibt es reiche Demonstrationen von Rüstung und Ausstattung der teilnehmenden Armeen). Im Mai 1945 wurden bei dem linken Haupteingang des Hauses drei unsere Bürger erschossen (ein Jahr später wurde hier eine Gedenktafel von einem prominenten Widerstandskämpfer Prof. Vl. Krajina enthüllt). Am selben Ort einige Tage später wurden angebliche deutsche Kollaborateure hingerichtet, deutsche Gefangene und nach dem Jahr 1948 auch politische Gefangene interniert.

In Bezug auf Kunstwerke besitzt das Museum eine sehr wertvolle Sammlung, sowohl Klassiker der tschechischen Malerei als auch der modernen Kunst. Nennen wir für alle Autoren mindestens A. Machek, L. Kohl, J. Schikaneder, J. Führich, Fr. Kaván, J. Dědina, Vl. Rada, O. Oplt, Fr. Jiroudka, J. Kábrt, Vl. Komárek, J. Jíra, J. Klápště, O. Zoubek, O. Nalezinel, J. Salaba, R. Náhlovský, Fr. Patočka, A. Chmelík und andere. Zu den größten Leinwänden zählen die Gemälde „Bärenhatz40“ (165 x 238 cm) und „Russische Hochzeit41“ (93 x 150 cm). Erwähnenswert ist auch das Ölgemälde des Künstlers A. Otahal mit dem Titel „Salvator-Legende42“ (70 x 100 cm) mit einem Motiv von 27 tschechischen Herren, die im Jahr 1621 auf dem Altstädter Ring hingerichtet wurden.

In dem Museum ist ganze Reihe von Modellen historischer Gebäude ausgestellt, hauptsächlich aus Lomnitzer Gebiet. Dieser Sektion dominiert das Modell des Tichánek-Aussichtsturms mit der benachbarten Hütte von Ig. Hornych, die in der Exposition „Mythische Berg Tábor – ein Pilger- und Touristenziel.“ zu sehen ist.

Es ist schwierig, das interessanteste und attraktivste der mehr als elftausend registrierten Exponate auszuwählen. Die vollständige Liste würde sicherlich nicht für einen kurzen Artikel, sondern für ein großes Buch reichen. Bitte nehmen Sie diese kurze Liste als eine Einladung zu den Dauerausstellungen unserer Institution, wo Sie all diese und viele andere Exponate mit eigenen Augen sehen können. Mehrzweck-Eingangshalle von lomnitzer Museum wird neben Konzerten und Vorträgen auch für regelmäßige Kurzzeitausstellungen verschiedener künstlerischer oder thematischer Art genutzt. Im Winter werden regelmäßig Krippen ausgestellt, und im Sommer werden hier Beispiele der Sammlungen der lomnitzer Steinmetzen und ihrer Gäste präsentiert. Und wenn Sie eine ebenso interessante Ausstellung mit Modellen von Burgen, Schlössern und Kirchen des Böhmischen Paradieses von L. Koucký, P. Vodička und T. Šimůnek verpasst haben, bereuen Sie es nicht. Dank der großen Interessen der Öffentlichkeit und der Freundlichkeit ihrer Besitzer wurde in der vergangenen Sommersaison in unserer Einrichtung eine Dauerausstellung eingerichtet, die den Sehenswürdigkeiten dieser malerischen Ecke Böhmens gewidmet ist. Nehmen Sie auch unsere herzliche Einladung in unser angenehmes Museumscafé, das im Stil der dreißiger Jahre dekoriert wird. Da wurden Sie sich wie in einem alten Film fühlen.

Jan Drahoňovský – Direktor des Stadtmuseums und der Galerie in Lomnitz an der Popelka

1 Turnov

2 Auf tschechisch Proměnění Páně

3 Jaroměř

4 Sedmihorky (früher Wartenberg) – ein Dorf in Semil-Bezirk

5 Kralupy nad Vltavou

6 Staroměstké náměstí v Praze

7 Skuhrov

8 Želechy

9 Košťálov

10 Želechovské údolí

11 Košťálov

12 Gemeinde in Semil-Bezirk

13 Předmostí u Přerova

14 Kyjov

15 Přerov

16 Doubravice

17 Libštát

18 RNDr. (in Tschechien)

19 RNDr. (in Tschechien)

20 Nová Ves

21 Rudolfovice

22 Želechy

23 Jablonec nad Nisou

24 Třebechovice

25 Heřmanice

26 Sieh da, ein Engelsbrot

27 Brno

28 Žďár u Kumburku

29 Die Trophäen in Tschechien sind mit Punkten bewertet

30 Horní Branná

31 Jilemnice

32 Kruh

33 Nová Ves

34 Stružinec

35 Rudolfovice

36 Želechy

37 Semily

38 Jičín

39 Jičín

40 Štvanice na medvěda

41 Ruská svatba

42 Salvátorská legenda

Lyžařská a sportovní expozice

Expozice historie a tradice sportu na Lomnicku byla slavnostně zpřístupněna předsedou Českého olympijského výboru Milanem Jiráskem 17. června 2011 k 60. výročí otevření místního letního stadionu, který je největší v semilském okrese. Rodila se v průběhu pěti let a je výsledkem mnoha sportovních nadšenců, kterým se podařilo shromáždit a uchovat řadu cenných trofejí a archiválií. Expozice tohoto typu v místním muzeu dlouhodobě chyběla a byla víceméně nutností – vždyť z malého Lomnicka pochází neuvěřitelných 14 olympioniků. Skládá se ze čtyř místností doplněných 18 textilními panely s historickými fotografiemi a textem, a stejným počtem částečně osvětlených prosklených vitrín.

Oficielní historie lomnického sportu začíná rokem 1870, kdy byla založena „Tělocvičná jednota Sokol v Lomnici v Jičínsku“, ze které v průběhu let vzešly různé sportovní kluby, např. atletika, košíková, hokej, kopaná, tenis atd. Zastoupení má v expozici i horolezectví, turistika, šachy, bezmotorové létání, automobilový sport atd. Nechybí ani popis okolností vzniku a technicko-stavebního vývoje letního a zimního stadionu i lyžařského areálu.

Nejvýznamnějšími vystavenými exponáty jsou bezesporu zlatá olympijská medaile z Londýna v roce 1948 a bronzová z Helsinek v roce 1952 gymnastky Boženy Krejcarové – Srncové. Dále zlatá medaile Karla Kodejšky – Mistra světa v letech na lyžích v rakouském Kulmu v roce 1975, bronzová medaile ze Závodu míru v roce 1968 Jaroslava Kvapila, zlatá medaile z Mistrovství republiky v Závodu sdruženém v roce 1992 Františka Máky a zlatá medaile Mistrovství republiky lomnického družstva v korespondenčním šachu v sezóně 1980 – 81. Zajímavostí je, že za šestitisícovou Lomnicí nad Popelkou se umístila Bratislava, třetí Brno a až čtvrtá Praha.

Výjimečné je také ocenění prezidenta tehdejší Jugoslávie z roku 1989 bývalému reprezentantovi v letech na lyžích a dlouholetému trenérovi Zdeňku Remzovi – zlatá medaile „Za zásluhy o rozvoj sportu“. Dále „Cena fair play“ udělená automobilovému závodníkovi do vrchu Petru Doležalovi, cena JUDr. Václava Jíry „Za celoživotní zásluhu o rozvoj fotbalu“ věnovaná Českomoravským fotbalovým svazem Miroslavu Holanovi a obdobné ocenění „Medaili Karla Koželuha“ Vladimíru Cermanovi za přínos v oblasti tenisu.

K největším kuriozitám se řadí ukázky nejstarších lyží používaných na Lomnicku, historických bruslí ze 30. let 19. století, produkce různých typů saní vyráběných místními firmami, dvoumístný závodní bob s volantem, kompletní sokolský kroj, původní lyžařské oblečení a nově renovovaný věrný model staré lomnické Sokolovny.

Pracovníci muzea věří, že tato stálá expozice přispěje ke zmapování a lepšímu poznání historie a tradice sportu v našem městě a okolí. Doufáme, že se stane i vhodnou inspirací a alternativou pro děti a mládež v podobě trávení jejich volného času a sport jako takový se jim tak stane nedílnou součástí jejich životního stylu.

DEUTCH

Die Ausstellung über die Geschichte der Tradition des Sports in Lomnitzer Gebiet wurde am 17. Juni 2011, vom Vorsitzenden des tschechischen Olympischen Komitees Milan Jirásek, feierlich zum 60. Jahrestag der Eröffnung des örtlichen Sommerstadions, das das größte in Semil Bezirk ist, eröffnet. Es wurde in fünf Jahren eingerichtet und es geht um ein Ergebnis vieler Sportbegeisterte, denen es gelang, eine Reihe wertvoller Trophäen und Archivmaterial zu sammeln und bewahren. Eine Ausstellung dieser Art fehlte im örtlichen Museum für lange Zeit und war mehr oder weniger eine Notwendigkeit – schließlich kommen unglaubliche 14 Olympioniken aus dem kleinen Lomnitzer Gebiet. Die Ausstellung besteht aus vier Räumen, die mit 18 Ausstellungstafeln mit historischen Fotografien und Texten sowie der gleichen Anzahl von teilweise beleuchteten Glasvitrinen.

Die offizielle Geschichte des Sports in Lomnitzer Gebiet beginnt mit dem Jahr 1870 mit der Gründung der „Gymnastische Einheit Sokol in Lomnitz und in dem Bezirk Jitschin“, aus der im Laufe der Jahre verschiedene Sportvereine wie Athletik, Korbballspiel, Hockey, Fußball, Tennis usw. hervorgingen. In der Exposition sind auch Klettern, Wandern, Schach, Motorlose Fliegen, Automobilsport usw. vertretet. Es fehlt auch nicht eine Beschreibung der Umstände des Ursprungs sowie der Entwicklung des Sommer- und Winterstadions und des Skigebiets.

Die wichtigsten Exponate sind zweifellos die olympische Goldmedaille aus London aus dem Jahr 1948 und die Bronzemedaille von Helsinki aus dem Jahr 1952 von der Gymnastin Božena Krejcarová – Srncová. Weiter können wir die Goldmedaille von Karel Kodejška (der Weltmeister im Skifahren in Kulm, Österreich 1975) die Bronzemedaille aus der Friedensfahrt im Jahr 1968 von Jaroslav Kvapil, die Goldmedaille der Tschechischen Meisterschaft in nordische Kombination im Jahr 1992 von František Máka und die Goldmedaille von dem Lomnitzer Team aus der Tschechischen Meisterschaft im Fernschach in der Saison 1980 – 81 nennen. Es ist interessant, dass hinter Lomnitz an der Popelka, die nur 6 000 Einwohner hat, sich Bratislava, das dritte Brünn und dann erst Prag platzierten.

Außergewöhnlich ist auch die Auszeichnung des Präsidenten des damaligen Jugoslawiens aus dem Jahr 1989, die an den ehemaligen Vertreter des Skifliegens und Langzeittrainers Zdeněk Remz verleihen wurde. Es ging um die Goldmedaille „Für den Beitrag zur Entwicklung des Sports“. Darüber hinaus haben wir hier die „Fair Play Auszeichnung“ von Bergrennen Fahrer Petr Doležal oder die sogenannte „Dr.jur. Václav Jíra-Preis „Für lebenslange Beiträge zur Entwicklung des Fußballs“, die vom tschechisch-mährischen Fußballverband Miroslav Holan gewidmet wurde. Eine ähnliche Auszeichnung ist auch die “ Medaille von Karel Koželuh“, welche an Vladimír Cerman für seinen Beitrag im Tennisbereich gegeben wurde.

Zu den größten Kuriositäten zählen Beispiele der ältesten in Lomnitzer Gebiet verwendeten Skier, historische Schlittschuhe aus den 1930er Jahren, verschiedene Arten von Schlitten aus den lokalen Unternehmen, ein zweisitziges Rennbob mit einem Lenkrad, ein komplettes Sokol-Tracht, ursprüngliche Skibekleidung und ein neu renoviertes originalgetreues Modell des alten Lomnitzer Sokol-Turnhalle.

Das Museumspersonal glaubt, dass diese Dauerausstellung dazu beitragen wird, die Geschichte und Tradition des Sports in unserer Stadt und ihrer Umgebung zu untersuchen und besser zu verstehen. Wir hoffen, dass es auch die Kinder und Jugendliche inspirieren werde und, dass es ihnen eine Alternative für die Verbringung der Freizeit anbieten könnte, damit Sport als solcher ein wesentlicher Bestandteil ihres Lebensstils werde.