V pondělí 1. května v 10 hodin se ve vstupní hale muzea uskuteční díky covidu dlouho odkládaná výstava nazvaná „Josef Kábrt – Výběr z díla“ – Petr Kábrt – ze soukromých sbírek“. Akce se koná pod záštitou Spolku Českých bibliofilů Praha (SČB) a potrvá do 28. května 2023. Úvodní slovo v rámci vernisáže pronese dr. Petr Ladman, v kulturním programu vystoupí Jarmila a Jana Vávrovy. 

Zásluhu na realizaci tohoto záměru má bezesporu syn Petr Kábrt – úspěšný dlouholetý tiskař grafických listů, a to nejen svého otce, ale i řady jiných uznávaných umělců. Od roku 1988 je členem Spolku sběratelů a přátel ex libris v Praze a členem výboru Spolku českých bibliofilů. K svému životnímu jubileu obdržel při příležitosti valné hromady prestižní ocenění, které je udělováno každoročně pouze jedné významné osobnosti. Čestnými členy vedle Petra Kábrta jsou např. i Prof. František Dvořák, Václav Havel, Adolf Born, Vladimír Komárek či Vladimír Mikule – kulturní činovník z našeho města.

Josef Kábrt – akademický malíř, ilustrátor, grafik a výtvarník animovaného filmu se narodil 14. října 1920 v Lomnici nad Popelkou a stal se jedním z nejvýznamnějších výtvarných umělců našeho města. Jeho dílo je obdivováno doma i za hranicemi. Již od mládí výtvarně vynikal a záhy se projevil jako výrazný talent. Prvního uměleckého vzdělání se mu dostalo v letech 1935 – 1936 na Státní odborné škole keramické v Praze, kde byl žákem profesorů V. Vokálka aj. Znoje. Ve stejné době byl přijat na Státní uměleckoprůmyslovou školu v Praze a působil v ateliéru Fr. Kysely. Studia na této škole ukončil v roce 1941 u prof. J. Bendy.

Poté J. Kábrt odchází až do konce druhé světové války do Zlína, kde se stává spolutvůrcem našich prvních animovaných filmů. Odtud přešel do pražského studia Bratři v triku Jiřího Trnky. Kábrtovu bravurní schopnost převést kterýkoli výtvarný rukopis, či malířskou techniku do poetického světa kresleného filmu, vysoce hodnotili jak Eduard Hofman, tak i Josef Lada, který po zhlédnutí pracovní projekce „Říkadel“ uznale prohlásil: „A víte, že jsem vůbec nepoznal, co jsem kreslil já a co vy?“ Záhy se stal J. Kábrt spolutvůrcem i režisérem více než třiceti animovaných filmů „Železný klobouk“ byl dokonce oceněn v Karlových Varech a Montevideu, „Tragédie vodníkova“ v Locarnu, „Divoká planeta“ hned ve čtyřech městech – v Cannes, Terstu, Teheránu a Kroměříži.

Velmi rád vzpomínal na spolupráci s proslulým Jeanem Effelem, jehož kresby pomáhal oživovat pro slavný celovečerní film „Stvoření světa“. Televizní diváci si jistě dobře pamatují šestadvacetidílný Kábrtův oblíbený seriál večerníčků „O klukovi z plakátu“, jehož věrnou předlohu našel ve svém synovi Petrovi. I když práce ve filmu byla časově náročná, hodně se v této době věnoval malování a kreslení. Ilustroval též i několik knih (Nové pověsti české, Práče, Jak se zajíček chtěl klouzat, Dekameron juristický Václava Laciny a jiné), a málo známou skutečností je, že si zahrál též v několika epizodních filmových rolích. Soustavně se však malířské a grafické tvorbě věnoval až od roku 1979.

Protiklady dobra a zla, lásky a nenávisti, krásy a ošklivosti byly častými náměty Kábrtových děl. Měl dokonalý cit pro barvu a jejich rozmístění. Zářivými barvami zobrazoval krásné ženy, ale také škleb podivných, fantaskních postav, jak vystřižených z temného hororu. Byl velkým obdivovatelem malířství přelomu století – secese a symbolismu. Jeho bohatá fantazie však nemá mnohdy daleko k vidění surrealistů. Kábrtova perfektní kresba si přímo říkala také o grafické ztvárnění. Zejména si oblíbil lept a litografii. I v grafice hýřil nápady a naplňoval svá díla bohatou symbolikou. Po letech se opět vracel k námětům svých obrazů a filmů, ale také k motivům, které v něm probouzela četba. Miloval F. Villona, K. J. Erbena, Franze Kafku, Oskara Wilda, Jaroslava Seiferta, oslovovaly jej biblické texty, ale i řecká a indická mytologie. V neposlední řadě se věnoval tvorbě novoročenek a exlibris, kterých vytvořil 179. Je zastoupen v řadě galerií v Čechách nebo ve světě, a taktéž v soukromých sbírkách. Lomnické muzeum našemu rodákovi uspořádalo celou řadu autorských výstav a je nám velkou ctí, že část zdejší galerie oblastních výtvarníků je tvořena ukázkami jeho rozsáhlé tvorby.
Můžeme jen litovat, že J. Kábrt nečekaně v plné práci zemřel 7. února 1989 v Hradci Králové. Cena Trienále českého exlibris v Chrudimi mu byla udělena in memoriam. Je pohřben na lomnickém hřbitově.

V uměleckých šlépějích otce, pokud jde o tisk grafických listů, úspěšně kráčí i syn Petr Kábrt, kterého do tajů nelehké, ale inspirativní činnosti v závěru svého života výtvarník zasvětil. Ten se v pozdějších letech stal strážcem a popularizátorem otcova uměleckého odkazu. Vypracoval se též na vyhledávaného spolupracovníka řady výtvarníků, především trojhvězdí nejvýznamnějších malířů Pojizeří – J. Jíry, Vl. Komárka a J. Klápště.

Návštěvníci výstavy budou mít tak ojedinělou možnost zhlédnout práce otce i syna, jak malíře, tak tiskaře, který se v rámci ní představí s částí své umělecky cenné soukromé sbírky.