I přes letošní zdravotní problémy ve společnosti připravili pro své věrné návštěvníky a všechny lidi dobré vůle pracovníci městského muzea kolekci betlémů v rámci již 19. ročníku tradiční vánoční výstavy. Sice s týdenním zpožděním a s vidinou opětovného uzavření naší instituce jsme „zariskovali“ a zrealizovali během několika málo dní kompletní rozsah podobně jako v jiných letech. Pro rok 2020 jsme využili především našich vlastních zdrojů, tzn. i betlémy, které máme uloženy trvale v depozitáři a návštěvníci je tak budou moci zhlédnout po mnoha letech.
Výstavy betlémů jsou vlastně prezentací jedinečného, tajemného a dojemného příběhu o narození malého Ježíška a tato křesťanská tradice naštěstí není jen otázkou minulosti, ale jejich renezance pokračuje i dnes. Jsou zpracované v rozličných podobách a záleží především na fantazii a invenci jejich tvůrců, která je skutečně bezbřehá a velmi nápaditá. O tom, že se betlémy dají vyrobit z ledasčeho, svědčí výčet druhů materiálu. Jako jsou různé typy dřev, především lipové, dále tvrzený papír, tažené sklo, vlna, kůže, modurit, papirmache, perník, chlebové těsto, sláma, kukuřičné šustí, ovčí rouno atd. Pestré je i typové zpracování – statické, skříňkové, závěsné, oltářní, mechanické, otočné saského typu atd.
Jedním z dominantních exponátů lomnické výstavy je zbrusu nové řezbářské dílo nazvané „Klanění pastýřů“ inspirované historickými italskými renesančními tvůrci. Autorem tohoto skvostu je profesionální řezbář pan Zdeněk Farský z Náchoda a jemnou polychromii opatřil pan Jan Mach z Červeného Kostelce. Motiv tohoto díla se letos objevil i na oficiálních plakátech k výstavě.
Nejrozměrnějším exponátem v čele výstavy je „Oltářní betlém“ úctyhodných rozměrů o velikosti 200 x 70 x 80 cm s dálinou (namalované pozadí). Jedná se o dokonalou kopii betlému z kostela z Nového Hrádku od řezbáře Josefa Cejnara z Mezilesí. Co do materiálu, jde o polychromované lipové dřevo, a byl vyroben v letech 1945 – 1947.
Prezentovány jsou ještě dva menší oltářní betlémy a to Jaroslava Metelky pocházejícího z významného betlémářského rodu Metelků ze Štěpanic, který žil v našem městě na přelomu 30. – 40. let 20. století v ulici Třebízského čp. 399 a prokazatelně zde vyrobil minimálně dva betlémy tohoto typu. Ten, který je v muzejních sbírkách, v roce 2013 darovala naší instituci paní Věra Jandová z Lomnice nad Popelkou. Architektura byla evidentně zhotovena v dílně J. Metelky, figurky jsou typickým králickým typem.
Do třetice oltářních betlémů musíme zmínit sádrovou polychromovanou plastiku – odlitek originálního díla z dílny italského sochaře Giovanni Pellegrini v barokním stylu, který v nedávné době prošel rukama restaurátorů.
Zastoupeno je i několik skříňkových betlémů. Například autora Františka Junka ze Stružince ze 70. let 20. století. Autor vytvořil v průběhu let cca deset téměř identických skříňkových betlémů včetně figurek, kterými obdarovával především své příbuzné. Muzeum získalo jeden z nich v roce 2016 díky panu Karlu Kuntovi z ulice Slunná v Lomnici nad Popelkou.
Druhý skříňkový je Klasický králický betlém z polychromovaného lipového dřeva, lepenky, kůry, tvrzeného papíru, mechu a korkové drtě. Budovy a figurky králického původu byly zakoupeny v jedné ze dvou tehdejších specializovaných prodejen v našem městě – tzn. v koloniále U Sklenčků na Hrázi nebo v Palackého ulici na Podměstí. (Ještě v roce 2015 byla na půdě bývalého koloniálu objevena zapomenutá bedna s betlémovým zbožím). Opravil a krajinu vytvořil v roce 2019 J. Drahoňovský, skříňku ze starého dřeva z vybouraných příček půdy Šlechtova Hrubého domu (muzeum) zhotovil M. Drahoňovský.
Posledním skříňkovým betlémem je křehké dílko sklářky a betlémářky Hany Divišové z Lomnice nad Popelkou, vyrobené speciálně pro muzeum v roce 2006 z barevného taveného navíjeného skla, skříňku opět vyrobil M. Drahoňovský. Použito bylo taktéž staré dřevo z téže půdy.
Betlémy starší provenience zastupuje např. významný regionální řezbář Antonín Šír z Levínské Olešnice, jenž jako železniční zaměstnanec v tamějším drážním domku tzv. „vechtrovně“ vyřezal více jak dvě stě betlémových souborů s velkým smyslem pro detail. Jeho specialitou byli holoubci na střeše chléva, kteří tam nesměli chybět.
Dalším pilným autorem historických betlémů hojně na Lomnicku rozšířených byl František Mikule z Hoření Lomnice, jenž je v muzeu zastoupen několikrát. Byl především tvůrcem architektury a krajiny, figurky běžně kupoval.
Mezi současné betlémáře prezentující svá díla na letošní výstavě patří dále především Ladislav Dvorský z Nové Paky, František Mühl ml., Karel Tittl z Velhartic, Jaroslav Kalousek ze Železnice, Jaromír Goll z Vidochova a další. Letos se sešlo i větší množství ukázek zručnosti několika žen coby tvůrců betlémů. Za všechny jmenujme především z Lomnicka Hanu Divišovou, Irenu Bartoňovou, Jitku Dubskou a Irenu Skalskou z Prahy.
Informace o betlémářské činnosti lomnického muzea se nyní aktuálně objevily v několika na stránkách několika časopisů, jmenovitě v měsíčníku Krkonoše – Jizerské hory a dvouměsíčníku Výlety. Záběry z letošního ročníku jednotlivých prezentovaných betlémů se též objeví jako obrazový doplněk vánočního on-line koncertu Lomnického chrámového sboru.
Jako každý rok tak i letos mají zde možnost návštěvníci inspirovat se ke koupi vánočních dárků, a to ze širokého výběru pestrého zboží. Např. betlémků, slaměných a dřevěných ozdob, adventních svícnů, vánočních pohledů a literatury.
Tradiční vánoční výstavu, která je ještě doplněna o prodejní výstavku obrazů lomnického výtvarníka Daniela Geremuse, si můžete prohlédnout, pokud nám to aktuální situace dovolí, až do 6. ledna 2021. Bohužel nejsou letos povoleny žádné další doprovodné akce, jako jsou oblíbené koncerty a přednášky. Pevně doufáme, že si vše společně s vámi vynahradíme na příštím, tedy jubilejním 20. ročníku, který již nyní pro Vás s předstihem připravujeme.
A jak máme letos otevřeno? Každý den, včetně pondělí a víkendů od 9 do 16 hodin i přes poledne, kromě 24. 12., 31. 12. 2020 a 1. 1. 2021. Samozřejmě za dodržení aktuálních bezpečnostních opatření, tzn. nošení roušek, používání dezinfekce, dvoumetrové odstupy a maximální počet 10 osob v prostorách muzea zpřístupněných pouze z 25 procent (výstavní síň a první patro). Přijďte pookřát a pohladit si duši…
Jan Drahoňovský