V letošním roce si připomeneme kulaté osmdesáté výročí konce nejničivější války v dějinách lidstva. Po celé naši vlasti a jistě i v dalších zemích se uskuteční různé vzpomínkové aktivity. Nejinak tomu bude též v Lomnici nad Popelkou. Pracovníci muzea toto dramatické období našich národních dějin připomínají hned v úvodu sezóny tematickou výstavou výstižně nazvanou „Život a smrt v protektorátu Böhmen und Mähren/Čechy a Morava (1939 – 1945)“. Projekt navazuje na podobné počiny v uplynulých letech, kdy se v rámci různých historických výročí uskutečnila v lomnickém muzeu celá řada akcí se stejným jmenovatelem – II. světová válka a její dopady jak na naše obyvatelstvo, tak na národní dějiny. V minulosti jsme však kladli větší důraz na mapování odbojové činnosti v podmínkách okupované vlasti a hlavně na zahraniční odboj, do kterých se zapojili i mnozí zdejší rodáci. V letošním roce jsme se tuto výzvu pokusili uchopit poněkud jinak a spíše akcentovat civilní život obyčejných lidí, kteří i přes nepřízeň osudu, stísněnou dobovou atmosféru a omezení všeho druhu se snažili nějak i nadále žít a přežít. Tzn. chodit do práce, v rámci možností se bavit, ženit a brát se, rodit a vychovávat děti. Zkrátka existovat v daných poměrech, kdy život, i když v ohrožení a jistě neplnohodnotný, šel dále.
A co vše na výstavě můžete zhlédnout? Zmínku o mnichovských událostech, jenž se staly prologem a důsledkem následného období protektorátu, informace o dr. Vojtěchu Mastném, tehdejším velvyslanci v Německu, který byl příbuzný s lomnickou rodinou Mastných, jenž oficiálně přijímal diktát velmocí a měl prohlásit legendární okřídlenou větu „O nás, bez nás“, dále různé nacistické propagandistické materiály včetně publikací, objevujících se na tehdejších pultech knihkupectví, dobové úřední vyhlášky a nařízení, dochovanou soukromou korespondenci, pohlednice, rodinné fotografie včetně svatebních a dětí, přídělové lístky na potraviny, oděvy a tabák, reklamní a firemní cedule s německo – českými texty, materiály z lomnické radnice, okresního soudu a dalších úřadů, Městského elektrického podniku a vodohospodářského v Lomnici m. Pop., místní pošty, spořitelny, zdravotních a sportovních zařízení, vlakového nádraží, školy, divadla a kina (posledními filmy sehranými v našem městě za protektorátu byl oblíbený „Prstýnek“ s Otomarem Korbelářem, který jako kluk bydlel s rodiči v Lomnici nad Popelkou v domě č. p. 42 za dnešní budovou muzea, a film s poněkud aktuálním názvem v květnu 1945 „Návrat do života“). K vidění jsou písemnosti politických subjektů, např. zdejšího okresního sekretariátu Národního souručenství a místní jednoty Národní obce fašistické, fotografie vlajících praporů se svastikou na průčelí lomnické pošty a před turistickou chatou na Táboře, záběry lidí při tzv. Pracovní povinnosti v rámci odstranění sněhu z komunikací, různé věci denní potřeby, včetně protektorátních mincí, bankovek a poštovních známek. Pozorný návštěvník objeví i zmínky o civilní obraně, sokolském a hasičském odporu i odboji jednotlivců v podmínkách okupované vlasti, o osudech vězňů v koncentračních táborech, nacistických vězeních a káznicích. Samostatnou kapitolu tvoří tragické osudy lomnických spoluobčanů židovského původu, kteří se stali nejohroženější skupinou obyvatelstva zbavenou veškerých občanských práv. Poněkud v kontrastu s dobou jsou informace o tehdejším natáčení propagačního filmu fy J. Jína v Lomnici nad Popelkou nazvaného „Muž s tisíci tvářemi“, ve kterém sehrál hlavní roli známý herec komických rolí Eman Fiala, nebo o návštěvě významného člena protektorátní vlády, ministra financí Josefa Kalfuse, který do našeho města zavítal na oficiální návštěvu dne 12. 2. 1940. Závěrečnou část výstavy tvoří exponáty vojenského charakteru zabavené ve škole po útěku Němců z Lomnice nad Popelkou, popis událostí spojených s dramatickými květnovými dny roku 1945, působení partyzánů a první kroky místního národního výboru v revoluční době. Vystaveny jsou i dobové kroniky, diplomy, vysvědčení národní zachovalosti, deníky a vzpomínky pamětníků. Výše uvedené berte jako malou ochutnávku; při Vaší případné návštěvě Vás samozřejmě čeká mnohem více. V této souvislosti bychom rádi poděkovali všem sběratelům, kteří zapůjčili exponáty a archiválie. Jmenovitě se jedná o Jaroslava Kordíka, Jana Tůmu, Miloše Podzimka, Petra Štěpána a Jana Drahoňovského st. Samozřejmě podstatnou část tvoří muzejní fond shromažďovaný po desítky let. Zajímavou výstavu z období ohrožení národní existence si můžete prohlédnout až do 25. 4. 2025. Chybět nebudou ani doprovodné akce v podobě přednášek na dané téma. O nich podrobněji až příště. Srdečně zvou muzejníci.
Mgr. Jan Drahoňovský