Jako každou výstavní sezónu, tak i letos se nejvýznamnější muzejní akce roku uskuteční 1. května. Konkrétně tentokrát půjde o prezentaci, která bude zcela v režii čtyř turnovských umělců a jednoho sběratele – Vlasty, Dalibora, Ludmily a Milady Matoušových; doplní je samostatnou výstavou dlouholetý sběratel MUDr. Jaroslav Adam.
Základem bude přehlídka tvorby výtvarnice a pedagožky Vlasty Matoušové, jež v letošní roce slaví významné výročí – sedmdesátiny. Narodila se jako třetí, nejmladší potomek, do rodiny akademických malířů Dalibora Matouše (1925 – 1992) a Ludmily Matoušové (1924 – 2023). Inspirativní a tvůrčí rodinné prostředí umožnilo výtvarně se projevit nejen Vlastě, ale také její starší sestře Miladě, která našla svoji uměleckou platformu v tvorbě goblénů. Vlasta Matoušová je absolventkou Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, obor tvorba a výroba skleněných figurek. Její první umělecké kroky vedl malíř a sklářský výtvarník Vilém Dostrašil. Celoživotní dominantní zdroj pro svoji tvorbu bezesporu našla v přírodě, zejména v entomologii a botanice. Značně ji inspirovalo i dílo proslulého umělce Karla Svolinského a další podnětné impulsy ke studiu postupně získávala v entomologickém oddělení Národního muzea v Praze – Kunraticích.
První výstavu realizovala již v roce 1976 v Mikrobiologickém ústavu ČSAV v Praze. Následovaly další – jak v našem hlavním městě, tak její výstavní činnost bychom objevili též i v jiných městech na kulturní mapě bývalého Československa. Po roce 1989 se pak otevřely možnosti ukázat své práce v cizině – Itálii (1994) a dokonce za Atlantikem (Univerzita Guelph v Kanadě). Ojedinělá specializace Vlasty Matoušové na svět hmyzu se v odborných kruzích setkala a dodnes setkává s nadšeným ohlasem a zdařilé autorčiny přírodovědné ilustrace byly v průběhu let otiskovány v dobových odborných časopisech (Věda a techniky, ABC, Vesmír, Živa). Stopa paní Matoušové nechybí ani v rozsáhlé encyklopedii Stromy a keře známého popularizátora ochrany přírody Václava Větvičky (1984), jež zaznamenala značný ohlas. Zmíněná publikace vyšla v osmi jazycích a bezesporu zaujala zahraniční čtenáře i po stránce kvalitně provedených autorčiných ilustrací. Realizovala též dva návrhy vydaných poštovních známek, takže s její tvorbou se ve světě filatelie mohou setkat i sběratelé daného oboru. Pokud jde o mezinárodní úspěchy, za všechny jmenujme alespoň udělení bronzové medaile z výstavy exlibris uskutečněnou v Pekingu (1998).
Dodnes je aktivní členkou Sdružení českých uměleckých grafiků HOLLAR a od roku 1985 se pravidelně účastní již tradičních výstav s názvem Malíři Pojizeří v semilském muzeu a galerii. Pracuje technikou akvarelu a perokresby, dále také suchými pastely, v grafice používá hlubotiskové techniky, suché jehly a leptu. Grafiku si tiskne sama ve svém turnovském ateliéru, a to nejčastěji ze zinkových matric, v malbě tvoří pomocí olejových a akrylových barev. Originálním příspěvkem autorky českému grafickému prostředí je vedle neobvyklé tematiky též metoda otiskování přírodnin (zejména listů) do měkkého krytu, tvořící na vytištěném výjevu nenapodobitelnou, autentickou síť přírodních linií. Fascinující hmyzí svět v mnoha pestrých podobách je v jejím podání často zachycen v momentu přerodu (např. líhnutí z kukly). K jejímu uměleckému výrazu patří bohatá škála různých směrů – kresba, malba, grafika, knižní ilustrace, ale i skleněné figurky.
Druhou část květnových muzejních výstavních aktivit bude tvořit prezentace pozoruhodné sbírkové kolekce MUDr. Jaroslava Adama – prokazatelně jediné nejen u nás, ale dokonce na světě. Jejího majitele široká veřejnost může znát jako dětského lékaře a porevolučního okresního zdravotního radu v Semilech. Sbírka je tvořená výtvarnými miniaturami ve tvaru kostky, které vytvořili s velkou tvůrčí invencí různí umělci a řemeslníci – nejen malíři, sochaři, skláři, ale také hudebník, karikaturista, ilustrátor, restaurátor, kamenosochař, řezbář, šperkařka, orlojník – hodinář, tanečník, herec, architekt, grafik, kolega lékař, rytec skla, mistr drátenického cechu, houslař, zlatník, publicista, keramička, kovář, košíkář, malíř podmaleb na sklo, zručný rodinný příslušník atd. Pestrá paleta tvůrčích nápadů, technik a materiálů zahrnuje kupříkladu malbu, sklo, dřevo kov, proutí, háčkování, formy na perník i vambereckou krajku. Kolekce, která postupně vzniká již od roku 1980, obsahuje zatím na stovku exponátů a nadále se rozšiřuje. Je zapsána v Klubu sběratelů kuriozit v Praze a získala i certifikát unikátní tematická sbírka v Pelhřimovském muzeu kuriozit. Pozorný návštěvník výstavy objeví řadu zajímavostí, včetně kostky hrající známou melodii nebo kostku důmyslně umístěnou v útrobách lahve. V exkluzivní společnosti tvůrců těchto skvostných miniatur se také nacházejí autoři zvučných jmen. Za všechny jmenujme především Vladimíra Komárka, Jaroslava Klápště, Jiřího Suchého, Jaroslava Němečka, Štěpána Mareše, Vlastu a Dalibora Matoušovi, Petra Urbana, Jana a Jaroslavu Solovjevovi, Jiřího Salabu, Vladimíra Preclíka, Rudolfa Křesťana a Jana Kanyzu. Lomnické autory zastupuje sklářský výtvarník Jiří Ryba. Nevšední soubor měli možnost zatím zhlédnout v Turnově, Mikulově, Mariánské Týnici, Pelhřimově a nyní přišla řada i na Lomnici nad Popelkou.
Obě výstavy – jak rodiny Matoušových, tak MUDr. Jaroslava Adama, budou jistě netradičním, avšak zajímavým zpestřením a kulturním počinem lomnického muzea v letošní sezóně. Vernisáž proběhne 1. května od 14 hodin. Úvodní slovo pronesou historička umění PhDr. Eleonora Těhníková a autoři výstavy, v kulturní části programu zahraje Radek Janoušek – restaurátor pianol a orchestrionů Severočeského muzea v Liberci na historický flašinet. Zbývá doplnit, do kdy výše uvedené výstavy uměnímilovná veřejnost může navštívit – budou otevřeny do 8. června letošního roku. Srdečně zveme.
Jan Drahoňovský
