Pracovníci muzea připravili i pro letošní rok tradiční cyklus podzimních přednášek s promítáním, a to jak na historická tak i přírodovědná a cestovatelská témata. Věříme, že Vás některé z nabídnutých titulů zaujmou a zúčastníte se. Již nyní Vás srdečně zveme. Začátek přednášek je od 17 hodin a vstupné na všechny pořady je dobrovolné.
REKORDY ŽIVÉ PŘÍRODY – NEJVĚTŠÍ ZAJÍMAVOSTI A KURIOZITY SOUČASNÉ PŘÍRODY
úterý 17. října – RNDr. Vladimír Socha
Už vás jistě napadla otázka, který strom je nejvyšší, které zvíře nejmenší nebo třeba které organismy se dožívají nejvyššího věku. Právě za takovými rekordy přírody se vydáte během v pořadí již čtvrté přednášky RNDr. Vladimíra Sochy konané v lomnickém muzeu. Vl. Socha je český publicista, autor populárně naučné literatury, překladatel a zejména pak aktivní popularizátor vědního oboru paleontologie i přírodních věd obecně. Jeho největším zájmem jsou dlouhodobě druhohorní dinosauři. Působí také jako kulturně-vzdělávací pracovník na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Nenechte si ujít jeho poutavé vyprávění, doplněné o promítání barevným fotografií.
POVÍDÁNÍ O RÁDIU – K STÉMU VÝROČÍ ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ V ČESKOSLOVENSKU
úterý 24. října – Miloš Kraus
Povídání s projekcí fotografií se sběratelem radiopřijímačů Milošem Krausem, který v rámci přednášky pohovoří o počátcích rozhlasu v našem okolí. Dozvíte se, co byly krystalky, truhličky, kapličky, tlampače, elektronky a další zajímavosti.
TŘEBOŇSKO, PAMÁTKY A PŘÍRODNÍ KRÁSY
pondělí 30. října – Mgr. Libor Drahoňovský – další z řady úspěšných přednášek lomnického cestovatele.
Beseda se věnuje architektonickým památkám i přírodním krásám Třeboňska. Nejprve si prohlédneme starobylou Třeboň včetně zámku, augustiniánského kláštera i skvostné hrobky Schwarzenbergů. V okolních vsích se zastavíme u statků, které se na Třeboňsku vyznačují jednoduchými, avšak malebnými štíty. Kromě gotických kostelů navštívíme pozoruhodná barokní poutní místa Mláku a Chlum u Třeboně. Povíme si také zajímavosti o zaniklých železárnách, které svého času patřily k nejstarším u nás. Z přírodních krás se pokocháme např. balvanitým korytem říčky Dračice, rašeliništěm Červené blato i písečnými pouštěmi.
PUTOVÁNÍ ZA KAMENNÝMI (SMÍŘČÍMI) KŘÍŽI V PODKRKONOŠÍ
úterý 7. listopadu – Mgr. Martin Witkowski – přednáška historika Krkonošského muzea v Jilemnici
Prastaré monolity ve tvaru kamenných křížů, případně křížových kamenů, oživují po staletí kulturní krajinu téměř všech evropských států. Na území Čech a Moravy je v současné době zaznamenáno více než 2800 těchto drobných kamenných památek, které jsou u nás většinou nazývány smírčími kříži. Jsou rozesety po obcích, uvnitř lesů, při cestách i mimo ně a při setkání s nimi člověka často donutí zastavit se a přemýšlet: Co jsou zač? Proč tu stojí? Komu záleželo na tom, aby vyrostly právě tady? Na některé otázky je možné odpovědět. Někdy však i přes snahu a zdlouhavé hledání zůstává stále za otazníkem jen otazník. V Podkrkonoší se dnes nachází téměř sto křížových monolitů, z nichž větší část tvoří kříže latinského typu, vysekané z jednoho kusu kamene. Ty nejstarší můžeme zařadit do středověku. Dokazují to vytesané symboly středověkých zbraní (meče, kuše, dýky, tesáky, širočiny, kopí atd.), které mohly posloužit jako vražedné zbraně. Vyskytují se zde ale také kříže s letopočty, které ukazují na novověké stáří. Z velkého množství kamenných křížů, jsme pro Vás vybrali ty nejzajímavější. Podstatnou část těchto památek můžeme dodnes nalézt i v našem kraji, kde se v několika případech podařil vypátrat i důvod jejich vzniku.
HOUBY ČESKÉHO RÁJE A LOMNICKÉHO OKOLÍ
úterý 14. listopadu – přednáška paní Jany Čapkové, předsedkyně Houbařského spolku v Lomnici nad Popelkou
ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY LIBERECKÉHO KRAJE S PŘIHLÉDNUTÍM K REGIONÁLNÍM REÁLIÍM
úterý 21. listopadu – přednáška Mgr. Pavla Jakubce, ředitele Státního oblastního archivu v Semilech
Přednáška představí dějiny židovského obyvatelstva na území současného Libereckého kraje, památky a zajímavosti, které po židovském etniku zůstaly ve městech, na venkově či v terénu a přihlédne také k místním specifikům Lomnicka, především k malé, leč nikoli nevýznamné židovské populaci Lomnice nad Popelkou, Tatobit nebo Libuně.
Andrea Zikmundová
s využitím informací od jednotlivých přednášejících