Výstava historických televizorů v plném proudu

Televizní přijímač je jedním z největších fenoménů 20. století a je faktorem, který velmi ovlivnil život již několika generací diváků, pokud máme na mysli především využití jejich volného času. Je nezanedbatelným zdrojem jak poučení, tak zábavy; byl aktuálním komentátorem řady dramatických událostí našich dějin a dalších různých oblastí lidské činnosti – politiky, poznání přírody, sportu, kultury, atd. Televize, zvláště starší typy ještě s dřevěnými bedýnkami, se doslova staly vhodnými „kusy nábytku“, jež byly postupně brány jako neodmyslitelná součást interiérů našich domácností. více fotografií
Na výstavě, která v lomnickém muzeu probíhá již od 22. září do 24. listopadu, mohou návštěvníci zhlédnout přibližně pět desítek různých, téměř výhradně černobílých typů televizních přijímačů od unikátního amatérského prototypu z roku 1932 až po sériově vyráběné průmyslové televize, a to od roku 1953 po 80. léta 20. století. Výstava se zaměřila z větší části na ukázky výrobků československé firmy TESLA; je též zároveň dokladem naší tehdejší technické vyspělosti. K vidění jsou i sovětské televizory, které vedle maďarských a jugoslávských byly na tehdejším domácím trhu nejvíce dostupné. Vedle klasických přijímačů je vystaveno i několik ukázek přenosných tranzistorových a bateriových.

Výstava je zpestřena promítáním dobových, z dnešního pohledu až archaicky působících televizních reklam z 60. – 80. let minulého století a odbornou literaturou. Zajímavé a pro mnohé návštěvníky jistě i objevné jsou zmínky o některých místních rodácích nebo v našem městě působících občanů, kteří měli v minulosti co dočinění s působením v Československé televizi. Prostřednictvím tohoto média se Lomnice nad Popelkou v minulosti již mnohokrát celostátně zviditelnila, např. v pořadech „Toulavá kamera“, „Barvy života“, dále v „Televizních novinách“ a v kulturních či sportovních prezentacích.

Dle vzpomínek pamětníků se první televize v Lomnici objevila krátce po zahájení vysílání v roce 1953 a byla umístěna v přízemí radnice, kde se nyní nachází obřadní síň. Zde sloužila tato tehdejší technická novinka široké veřejnosti, a to pouze několik hodin denně, kdy běželo celostátní vysílání. Dalšími pozdějšími veřejnými místy se staly např. lomnické letiště a „Úřednický dům“ čp. 886 v dnešní ulici Bezručova. V roce 1956 bylo v Lomnici nad Popelkou již 70 majitelů televizorů – „aparátů radiových, v nichž majitel nejen slyší vzdálený zvuk zpěvu, hudby, řeči atd., ale i vidí účinkujícího zpěváka, hudebníka, herce …“ – jak je doslovně psáno v městské kronice. O rok později se stav zvýšil na 164 občanů platících koncesi na televizi. V našem městě se nacházely i elektroopravna a radioopravna, které působily pod hlavičkou Komunálních služeb města. První byla provozována v domě čp. 9 na Husově náměstí (dnes Elektro Vacek), druhá o něco později v čp. 127 v ulici Jeronýmova (kdysi fy Budina). Odsud se provozovna stěhovala do domu čp. 795 v ulici 5. května (naproti kinu) a posledním působištěm se stal dům čp. 725 v téže ulici (dnes Schrama). Z místních opravářů televizí za všechny jmenujme alespoň pana Trnku, Kornase, Zajíce, Rudiše a Dlouhého st. a ml.
Výstava nazvaná „Historické televizory aneb na co jsme se dívali“ je, pokud víme, jednou ze dvou akcí konaných v letošním roce v naší republice, jež připomíná 60. výročí vzniku Československé televize a její nelehké začátky.

Druhou institucí vedle lomnického muzea je Národní technické muzeum v Praze, kde se koná až do konce tohoto roku.
Tato skutečnost se dostala do povědomí médií, ať už tisku, rozhlasu, ale i televize. Např. v pondělí 7. října u nás natáčela a ještě tentýž den v18 hodin odvysílala Česká televize propagační upoutávku v pořadu Události v regionech (je možné ji najít na internetu, v archivu Událostí v regionech). Zájem projevila i televize Prima, která u nás bude natáčet až po uzávěrce Lomnických novin. Poměrně dlouhý článek o zmíněné akci se objevil i na titulní straně týdeníku 5 + 2, dále v novinách MF Dnes a v některých dalších, ať už regionálních nebo s celostátním dopadem. Výše uvedená propagace měla jistě také vliv na zvýšený zájem veřejnosti o aktuální dění v lomnickém muzeu, jehož jednou z hlavních priorit je propagace našeho města.

autoři výstavy