120 let organizovaného včelařství na Lomnicku
V neděli 9. září 2012 v 10 hodin byla slavnostní vernisáží zahájena tematická výstava připomínající 120 let včelařského spolku na Lomnicku. Tento spolek se z historického pohledu řadí mezi nemnoho včelařských organizací v ČR, jejichž historie sahá až do 19. století (rok vzniku 1892). Z 51 včelařských spolků exustujících v roce 1897 v Čechách bylo jen 16 spolků starších než ten lomnický. Akci si můžete prohlédnout až do 14. října 2012.
HISTORIE LOMNICKÉHO SPOLKU VČELAŘŮ varianta s odkazy 5
U příležitosti tohoto významného jubilea spolku byl vydán Almanach, který je k dostání v muzeu za 50,- (jeho elektronickou verzi si můžete kliknutím na odkaz prohlédnout), odznak za 30,- Kč a byla vydána replika historického razítka.
Včelařský spolek v Lomnici u Jičína, jak zněl nejstarší z názvů, založili moderně a vlastenecky smíšlející muži, kteří se rozhodli zálibu ve včelaření rozvíjet a sdílet s podobně smýšlejícími přáteli. Prvním předsedou spolku byl zvolen MUDr. Antonín Cerman, funkci jednatele zastával Antonín Dlouhý, včelař a obchodník, prvním strážcem spolkové pokladny byl František Mazánek, majitel zahradnictví. Dlouholetým členem výboru a hybatelem spolkového dění byl nadšený včelař a významný průmyslník Ignác Hornych, majitel továrny na výrobu tkalcovských potřeb.
Spolek byl vždy otevřen všem zájemcům o včelaření a sdružoval i sympatizanty, kteří z různých důvodů vlastní včelstva neměli. Společnou řeč a porozumění zde nacházeli zástupci mnoha povolání. Včelařské společenství tvořili dělníci z okolních továren, tovární mistři, železničáři, řemeslníci, rolníci, lékaři, učitelé, kněží. Ačkoliv měli ve spolku převahu muži, mnohdy mezi nimi nechyběly a dodnes nechybějí ani ženy včelařky.
Výstižná slova objasňující důvody, proč by měl včelař na sklonku 19. století hledat útočiště ve společenství přátel se stejnými zájmy, najdeme na stránkách odborného periodika Český Včelař z roku 1895: „Ve spolku shledá se včelař s celou řadou mužů již zkušených, tam uslyší vypravovati příhody ze života včelího, tam má příležitost seznati jednotlivé výkony včelařské, tam nejlepší dostane odpověď na různé pochybnosti své …“
Lomnický spolek sdružoval včelaře z poměrně velkého spádového území (Bělá, Bradlecká Lhota, Cidlina, Chlum, Čikvásky, Kněžnice, Košov, Košťálov, Kozákov, Kunratice, Kyje, Lhota Komárov, Libštát, Lomnice n. Pop., Nová Ves n. Pop., Ploužnice, Pohoří, Rudolfovice, Rváčov, Stružinec, Syřenov, Tatobity, Tuhaň, Ústí u Staré Paky, Veselá, Žďár u Kumburku). Mnohé z těchto obcí patří do působnosti základní organizace dodnes.
Smyslem podpory organizovaného včelaření bylo zlepšit stav chovu včel a zvýšit tak zemědělské výnosy i životní úroveň obyvatel. Spolek poskytoval svým členům rozsáhlé výhody v přístupu k nejnovějším informacím o chovu včel, zajišťoval půjčování odborné literatury ze slušně vybavené spolkové knihovny, organizoval přednášky učitelů včelařství, praktické kurzy chovu matek, exkurze na vzorové včelíny a cvičení ve výrobě slaměných úlů nebo voskových mezistěn. Členové dostávali semena a sazenice medonosných rostlin. V dobách nepříznivé snůšky poskytoval stát členům prostřednictvím spolku daňové výhody na nákup cukru pro krmení včel. Pravidelná setkávání a výměna zkušeností byly pro členy jistě neméně důležité.
Za dlouhých 120 let existence lomnického spolku včelařů se v naší zemi událo mnoho důležitých změn, nicméně spolek jako takový přetrval a smysl jeho existence, vyjádřený před mnoha lety našimi předchůdci, zůstal zachován, stejně jako význam včel pro úrodnost a pestrost krajiny.
Můžeme v různých diskusích dokládat, jak daleko se za 120 let dostala věda v poznání života včel, jak se zdokonalil způsob jejich chovu, jak stouply výnosy medu. Začteme-li se však do starých kronik a časopisů, zjistíme, že všechny ty převratné změny nejsou až tak podstatné, že náš obdiv ke včelímu společenstvu a naše obavy i starosti o ně jsou stejně jako před mnoha lety.
Lomnický spolek je členem Českého svazu včelařů, organizace, která sdružuje v ČR více než 46 tisíc členů (tj. 98% všech včelařů). ČR tak patří mezi státy s nejvyšší organizovaností chovatelů na světě. Čeští organizovaní včelaři chovají zhruba půl milionu včelstev.
V roce 2012 má lomnická organizace 46 členů, kterí se starají o 473 včelstev. Setkávají se každý měsíc v areálu u Obory, kde mají díky přízni města a píli členů, kteří se podíleli na jeho výstavbě, zázemí, které není u mnoha obdobných organizací samozřejmostí. V duchu mnohaleté tradice je spolek i dnes otevřen všem zájemcům o včelaření a je ochoten jim pomoci. Organizace je také partnerem státní správy při uskutečňování veterinárních opatření, týkajících se chovu včel, a v administraci a přerozdělování státní dotační podpory chovatelům.
Lomničtí včelaři děkují touto cestou všem, kdo činnost spolku podporují. Díky příspěvkům a podpoře města, obce Nová Ves n. Pop. a firmy ZEOS se lépe vyrovnávají se stále rostoucími náklady na provoz a údržbu areálu i na vlastní činnost.
Z úcty a obdivu k práci předchůdců se spolek rozhodl připomenout v letošním 120. roce spolkové činnosti historii včelaření na našem území především výstavou v lomnickém muzeu, kam je také lomnická veřejnost srdečně zvána.
Važme si toho, že naše krajina je jedním z nejvíce zavčelených území Evropy. Je to dědictví předků, kteří nám přenechali bohatství v tradici i kultuře včelaření; snad se i nám podaří alespoň část tohoto bohatství předat dalším generacím.
Martin Skořepa, jednatel ZO ČSV