Pod střechami domů mohou být i ve třetí dekádě 21. století nalezeny dosud neznámé záznamy na dávno minulé, těžké doby, jejichž výjimečnost stála našim předkům za zapamatování a uchování pro generace potomků. Důležité momenty, které se týkaly jejich životů, často nalézáme v domácích hospodářských zápisnících, kde se vedle těžkou rukou pečlivě vedeného rodinného účetnictví objevují také krátké vzpomínky na důležité události v rodině, ve městě či na vsi, anebo ve světě. Pisatel jimi vyjádřil svůj údiv i obavy nad požárem, epidemií nakažlivé nemoci, blízkostí války, drahotou či živelnými pohromami.
V mnohem menší míře objevíme poznámky o takových událostech na jiných nosičích, než jsou papírové stránky starého záznamníku. Josef Macháček, stavebník domu čp. 76 v Novoměstské ulici, je nechal namalovat na dřevěné prvky krovu svého nově vybudovaného domu.
První zmínka o domu pochází z roku 1711, kdy toto deváté místo v panské zahradě, kterému se říkalo bělidlo, koupil za 9 zlatých rýnských Rudolf Chlumský a ze dřeva a prken, které koupil od vrchnosti, zde vystavěl nový domek. Roku 1799 se jeho pátým známým majitelem stal Josef Macháček, který v roce stoletého výročí stavby (1811), dům zcela přebudoval.
Počátek 19. století nebyl pro obyvatele českých zemí jednoduchým obdobím. Po takzvaných revolučních válkách, které zmítaly Evropou do roku 1802, následovaly války napoleonské, ukončené až bitvou u Waterloo 18. června 1815. Pokud se obyvatelstvo Evropy nestalo přímým účastníkem krvavých srážek, trpělo znehodnocováním svých peněz narůstající inflací a neúměrnou drahotou. Obyvatele Lomnice samozřejmě nevyjímaje.
Ceny, které nikdo z žijících nepamatoval, přímo volaly o pamětní záznam. Josef Macháček na Novém Městě jej tedy nechal jakýmsi Hantkem napsat olejovou barvou na kleštinu střešní vazby svého nově vyzdviženého domu. Nápis zasahuje do celé délky trámu a byl umístěn tak, aby směřoval do nitra podkroví. Skryt před atmosférickými vlivy si tak uchoval mimořádnou čitelnost a při demolici domu na jaře roku 2021 se tak mohl stát výjimečným exponátem lomnického muzea.
Epigrafický přepis rozsáhlého nápisu provedeného frakturou (typ novogotického písma) by byl pro naše čtenáře nesrozumitelný, zveřejníme jej tedy volným přepisem při zachování jeho základních charakteristik a s rozepsáním zkratek peněžních i měrných jednotek:

Toho roku 1811. bila Drahota korec Žita 45 zlatých: Pšenice 55 zlatých. 1. libra Masa 1 zlatý: 1 Libra Masla 2 zlaté: 1. Maß Pywa 24 krejcarů: Kořalka Žegdlik 30 krejcarů Sach dřiwy 18 zlatých: Jahli 105. Zlatých Koßa 120 zlatých: Libra Železa 1 zlatý 15 krejcarů Loket Platna Prostředni 5 zlatých. Bawělněna Přize Libra 14 zlatých 30 krejcarů Banc Zeli 1 zlatý za 12 krejcarů / Lot Tabaku 15 krejcarů: ¼ Soly 5 zlatých Hantke Pinxit

Zdálo by se, že vyčerpávajícím textem stavebník Macháček pokryl svou potřebu prezentace mimořádných dobových okolností, nicméně při podrobnějším průzkumu vyšlo najevo, že zčernalé záklopové prkno umístěné na tradičním místě ve štítě domu a na rozdíl od kleštiny vystavené více jak dvě století lomnické povětrnosti, neslo rovněž obsáhlý nápis.
Po jeho vyjmutí bylo shledáno, že se jedná o 175 x 29,5 cm velké prkno se třemi nápisovými poli (dvě okrajová přibližně čtvercového tvaru a ústřední obdélné o délce 107,5 cm). Nápis takřka zcela zanikl a s obtížemi čitelný je pouze při bočním světle, které vyrýsuje kontury olejových frakturních liter. Zcela zanikla původní polychromie nápisu a fakt, že text byl původně barevný, potvrzují pouze červené linky dekorativních rozvilin na protilehlé straně prkna, která byla kryta střechou.
Připomeňme si i v tomto případě již tradičnější dikci nápisu zjednodušeným přepisem:

Buď pochwalen
Pan Jeziss Kristus

Buch žehneg Tomu Domu, Wystawel sem newim Komu
Bože, d[–] ostř[—] Mrawy s tebou W Nebi Wecné Přebiwanj
Nakladem Jozeffa Machacka : Mistr Tesařsky Jozef Dlauhy
Leta Panie 1811 Dne 20: Cžerwna

Až na weky
Wekuw
Amen

Záklopové prkno je v současnosti uloženo v soukromí a chystá se jeho předání do zdejšího městského muzea, kde bude zařazeno do sbírkového fond, podskupiny „DZ“ (dřevěné záklopy).

Mgr. Pavel Jakubec – ředitel SOA Semily

Další články pro badatele

Morové rány na Lomnicku

Jedním z nejvíce skloňovaných slov dneška je „epidemie“. Nesužuje jenom dnešní generace, ale v mnoha podobách trápila i naše předky. Tedy nic nového pod sluncem....

Dlouhého mechanický betlém

První exponát, který návštěvník při vstupu do lomnického muzea spatří, je rozměrná práce betlémáře Josefa Dlouhého ze Stružince, čp. 64. Své největší, částečně...

Betlémářská tradice na Lomnicku

Odrazem pokračující betlémářské tradice na Lomnicku je každoroční snaha muzejníků pořádat v adventním čase v lomnickém muzeu a galerii vánoční výstavy betlémů. Tímto...

Lomnické „popelení“

Jako červená nit se Lomnickem klikatí říčka s až pohádkově libozvučným jménem Popelka. A obdobně jako ta dívka z Pohádky neměla ani Lomnice nad Popelkou v minulosti na...

Stopy Třicetileté války v našem kraji

Stopy Třicetileté války v našem kraji Letošní rok je přebohatý na různá historická „osmičková“ výročí. Jedním z nejdůležitějších je jistě i čtyřsté výročí vypuknutí do...