V souvislosti s květnovou tragickou událostí z roku 1937 týkající se vzducholodi Hindenburg bychom rádi čtenáře Lomnických novin seznámili s málo známou skutečností, že jejích přepravních služeb využil svého času také jeden z místních občanů, konkrétně továrník Petr Šlechta. Jaké máme k dispozici v této záležitosti dostupné informace?
Provozní a organizační záležitosti v období první republiky, kdy textilní firma P. A. Šlechta a syn se sídlem v Lomnici nad Popelkou zaznamenala největší rozmach, ležely především právě na bedrech Petra, mladšího z bratrů, jenž neváhal při svých vzdálených a namáhavých obchodních cestách do Ameriky využít jako jeden z mála Čechů také služeb a pohodlí luxusního zámořského parníku „Levitan“, dokonce i legendární vzducholodi s označení „LZ 129 Hindenburg“ (obě plavidla, jak vodní, tak vzdušné, patřila v tehdejší době ke světové špičce – pokud jde o technické parametry). Obří vzducholoď o délce 245 metrů byla největší vzducholodí všech dob a lístek na její palubu stál pasažéra značnou finanční sumu – 450 amerických dolarů, což je pro představu cena srovnatelná s cenou za levnější automobil…
Ve sbírkách Městského muzea a galerie Lomnice nad Popelkou se zachoval jak Šlechtův palubní lístek s jeho jménem, tak i lístek jídelní, a památeční barevné pohlednice s pohledy do interiéru. Velitelem, jak vyplývá z palubního lístku, který byl vytištěn ke každému letu zvlášť se všemi jmény cestujících, byl Dr. Hugo Eckener a cestovním inženýrem R. Sauter. Zajímavostí jistě je, že na palubě kromě P. Šlechty byly i další dvě osoby s česky znějícím jménem – hlavní steward H. Kubis a mezi 47 pasažéry figurovalo jméno Clemens Panek. Vzducholoď se vznesla z německého letiště Frankfurt nad Mohanem 26. prosince 1936 a přistála o den později v americkém Lakehurstu. Díky dochovanému jídelnímu lístku z 27. prosince 1936 víme, co bylo vybrané společnosti tehdy podáváno.
Oběd:
– vývar Dame Blanche (neboli vývar „Bílé paní – smetanová polévka)
– Vysoký roštěnec na anglický způsob zdobený zeleninou s hlávkovým salátem diplomatů
– Hrušky na císařský způsob
– Moka
Večeře:
– Mongolská polévka
– Lín na modro se solenými brambory a rozpuštěným máslem
– Mladý brojler na adlonský způsob a salát
– Pečený knedlík „Palffy“ (knedlík se slaninou)
Slavnou vzducholoď potkal za několik málo měsíců od Šlechtova letu podobný smutný osud jako známý Titanik – tragicky za dosud ne zcela jasných okolností havarovala a byla zničena 6. 5. 1937 na letišti Lakehurst v New Jersey. Co zapříčinilo zkázu, se přesně neví a existuje několik teorií, včetně spikleneckých – od technické závady, přes špatně zvolenou technologii při výrobě až po spekulace o sabotáži. Samozřejmě tragédie prvního řádu zaujala jak tehdejší světová média, jejíž okolnosti plnily hlavní stránky předních novin, tak byla o ní napsána celá řada knih a též natočeno několik hraných filmů. Existuje i dokumentární autentický záznam dramatického zničení.
Dochované materiály z legendárního letu lomnického továrníka Petra Šlechty „V Zeppelinu za oceán“, jak zněl hlavní slogan provozující německé letecké dopravní společnosti, od kterého letos uplyne 85 let, jsou pietně uchovány v archivu zdejšího muzea. Budete si je moci prohlédnout na tematické výstavě nazvané „Muzejní ohlédnutí – historie a současnost jedné instituce“ připravované k 130. výročí vzniku našeho muzea. Nedílnou součástí se stane také zajímavá a jistě i pro mnohé překvapivá připomínka výročí zániku vzducholodi Hindenburg a letu v něm jednoho z občanů našeho města.
