První exponát, který návštěvník při vstupu do lomnického muzea spatří, je rozměrná práce betlémáře Josefa Dlouhého ze Stružince, čp. 64. Své největší, částečně mechanické dílo (2,5 x 1,5 m) opatřené zvonkohrou s deseti vánočními koledami tvořil dlouhých jedenáct roků, konkrétně mezi lety 1907 – 1918. Několik desítek kralických polychromovaných figurek běžné provenience především o rozměrech 10 cm autor sám zakoupil. Většina z nich je umístěna na třech obíhajících pásech, kdy na spodním se nacházejí daráci, na středním ovečky a vrchním horníci. Dále se ještě otáčí větrný mlýn a trkají dva berani.
Modely některých dodnes stojících reálných budov, ať už z Čech nebo z celého světa, pan Dlouhý vyráběl podle pohlednic. Většinu budov opatřil stručnými, ručně psanými popiskami s názvem, datací, svým jménem i adresou, které jsou vlepeny do vnitřní části. Někde nechybí ani razítko na spodní části. Jako první vytvořil symbol Českého ráje zříceninu hradu Trosky (1907), poté Palác dámského oboru v americkém Chicagu (1908), Palác lodního umění tamtéž (1909), Národní muzeum v Praze (1909), Šikmou věž v italské Pisse (1909), vojenskou střelnice v Bradlecké Lhotě (1910), Rychtrův Kotva pavilon (1911), vodní a větrný mlýn (1913), Mírový palác v holandském Haagu (1914), kde je dokonce zmínka o probíhající světové válce, kostel Bratří nejsvětější svátosti v Českých Budějovicích (1914), rezidenci Řeckoorientálského arcibiskupství v Černovicích v Bukovině (1915), Řezníčkovu vilu pod Hrubou Skálou (1918) a hlavní bránu Vysokého Mýta. Nechybí ani lomnická radnice, kterou návštěvníci mohou vidět v celé své kráse i v originále přímo z okna muzea. Betlém obsahuje také další přesně neidentifikované modely, ať už je to dům s cimbuřím a věží s hodinami, různé paláce, kostely a osm roubenek, ukázky lidové architektury zdejšího kraje. K betlému byly v minulosti přidány modely zámku Hluboká a Windsor v Anglii, jež jsou pravděpodobně dílem některého jiného betlémáře. Budovy jsou rozmístěny v sedmi různě odstupňovaných patrech. Členitá krajina je tvořena z kůry, mechu, šišek, zkamenělých dřev a kamenů z různých lokalit, ať už u nás nebo i z ciziny, např. z řady poutních míst jako je lomnická hora Tábor, podkrkonošský Bozkov, chodský Svatý Vavřineček, španělský Monsserat, polský Krzesów, dále z Velhartic, hory Čerchov, Domažlic, Rýchor, Stachelbergu, Dračího jezera v Bavorsku atd.
Betlém v původní podobě pravděpodobně vlastnila místní průmyslnická rodina Šlechtů Všehrdských ze Všehrd a z Hrochova, což se dá odvodit ze vzpomínek pamětníků a nápisu na dřevěné bedně, ve které byl složen. K jeho pravidelnému vystavování docházelo do padesátých let 20. století, později ho získal lomnický kostelník a zvoník pan Jáchym Bláha, od kterého jej začátkem 90. let odkoupil současný majitel. V průběhu let se, bohužel, ztratila původní nosná několikastupňová konstrukce s pozadím, jenž musela být znovu zhotovena, nově však do tvaru písmene „V“, tzn. že se z klasicky rovného betlému stal rohový. Po důkladném restaurování panem Františkem Mühlem z Heřmanic a jeho bratrem Jiřím z Brda byl unikátní betlém dlouhodobě zapůjčen do muzea, kde celoročně již deset let dělá radost jak dospělým, tak především dětským návštěvníkům. Betlém má i svoji pohlednici, jež si mohou případní zájemci v muzeu zakoupit.
Mgr. Jan Drahoňovský
